Jeho dílo si tisíciletí a staletí proklepla verš po verši. Příběhy, které vyprávěl, jsou známé v globálním měřítku. Přesto je jeho život jedna velká záhada.

Pořád o něm nevíme o mnoho více než luštitel křížovek, který na otázku po řeckém básníkovi na pět písmen, krasopisně odpoví do předtištěných okének: Homér!

Nejstaršímu známému řeckému básníkovi je připisováno autorství děl Ílias a Odysseia. Jedná se o dva pomyslné základní kameny, na kterých vyrostla působivá konstrukce evropské literatury. Kromě těchto eposů je mu připisováno autorství několika dalších děl. Jedná se například o Válku žab a myší.

Homérská otázka

Už od starověku probíhá živá diskuze o postavě básníka i jeho životě. Stále však nemáme ani běžná životopisná data, tj. místo a datum narození, místo a datum úmrtí. Předpokládáme, že se Homér narodil v období mezi dvanáctým až osmým  stoletím před naším letopočtem.

Snad jeho rodiště leží kdesi na egejském pobřeží současného Turecka. K tomuto faktu vedou badatele zmíněné geografické a další údaje ve dvojici slavných eposů. Celkem sedm měst si nárokuje tu čest být básníkovým rodištěm.

Patří mezi ně i současný turecký Izmir, dříve Smyrna. Faktu, že eposy lze využít i jako zdroj geografických informací, si povšimli čtenáři Homéra již v minulosti.

Ostatně, se svazky Homéra v podpaží se vydal objevovat Tróju i Heinrich Schliemann. Kromě geografů se do řešení homérské otázky zapojili například i meteorologové. V Íliadě i Odyseii je množství odkazů na pravidelné větry vanoucí ve Středomoří.

Analýza těchto meteorologických jevů opět potvrzuje výbornou znalost místních poměrů na maloasijském pobřeží Egejského moře. Homér veršoval o tom, co znal.

Jedinec versus tým?

Bohužel, není ani jisté, zda jsou eposy Ílias a Odysseia dílem jediného geniálního ducha, nebo zda na nich náhodou nepracoval celý blíže nespecifikovaný básnický tým. Podrobné zkoumání eposů totiž objevilo drobné, leč velmi záhadné nesrovnalosti v dějové linii.

V eposu Ílias je například postava krále Pylaemena, která je zabita Meneláem. Opět se však objevuje později, kdy oplakává smrt svého syna. Toto „zmrtvýchvstání“ mohlo být důsledkem nepozornosti kolektivu autorů.

Jeden nechal Pylaemena zemřít, druhý si tohoto faktu nepovšiml a pracoval s touto postavou v eposu i nadále.

Homérova hrobka

Tajemstvím je opředeno také místo, kdy byl Homér po své smrti pohřbený. V turistických průvodcích je umisťována hrobka legendárního básnického barda na ostrov Ios ve východní části souostroví Kyklady v Egejském moři.

O tom, že na ostrově Ios byl Homér pohřbený, se zmiňují i antičtí historikové Hérodotos a Pausaniás. Věrohodnost místa Homérova posledního odpočinku ovšem poněkud kazí ostrovní realita.

Archeologická lokalita s údajným hrobem básníka totiž určitě nepatří do dávného homérského období. Jedná se vykopávky odhalující mnohem mladší stavby z období helénismu.

Epilog

Otazníky okolo postavy básníka Homéra neubývají. Jedinou jistotou je křížovkářský slovník. Jméno řeckého básníka na pět písmen? Homér!