27. května 1963: Britský letec a novinář sir Peter Masefield se setkává se slavným duchem letiště Montrose.
Domů     Záhady historie
Tajemství velikána: Řecký básník na pět písmen?
Mirek Brát
od Mirek Brát 26.3.2022
951
Údajný hrob básníka Homéra se nachází na ostrově Ios v Egejském moři. Zdroj foto: Charles Haynes, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons

Jeho dílo si tisíciletí a staletí proklepla verš po verši. Příběhy, které vyprávěl, jsou známé v globálním měřítku. Přesto je jeho život jedna velká záhada.

Pořád o něm nevíme o mnoho více než luštitel křížovek, který na otázku po řeckém básníkovi na pět písmen, krasopisně odpoví do předtištěných okének: Homér!

Údajný hrob básníka Homéra se nachází na ostrově Ios v Egejském moři. Zdroj foto: Charles Haynes, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons Homér se stal již ve starověku kulturní ikonou. Zdroj obrázku: Credited to G. Van.dr Gucht., Public domain, via Wikimedia Commons Kvarteto klasických řecko-římských autorů ve formě okenní vitráže (zleva: Homér, Aischylos, Vergilius, Horatius). Zdroj foto:  By Phil Nash from Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0 & GFDLViews, Attribution, via Wikimedia Commons

Básník Homér inspiroval i mistry světového malířství. Zdroj foto:  Raphael, Public domain, via Wikimedia Commons

Eposy Ílias a Odysseia byly přeloženy do mnoha jazyků. Zdroj obrázku: Quinto Cenni (il·lustrador) (1845 - 1917), Public domain, via Wikimedia Commons

Nejstaršímu známému řeckému básníkovi je připisováno autorství děl Ílias a Odysseia. Jedná se o dva pomyslné základní kameny, na kterých vyrostla působivá konstrukce evropské literatury. Kromě těchto eposů je mu připisováno autorství několika dalších děl. Jedná se například o Válku žab a myší.

Homér se stal již ve starověku kulturní ikonou. Zdroj obrázku: Credited to G. Van.dr Gucht., Public domain, via Wikimedia Commons

Homérská otázka

Už od starověku probíhá živá diskuze o postavě básníka i jeho životě. Stále však nemáme ani běžná životopisná data, tj. místo a datum narození, místo a datum úmrtí. Předpokládáme, že se Homér narodil v období mezi dvanáctým až osmým  stoletím před naším letopočtem.

Snad jeho rodiště leží kdesi na egejském pobřeží současného Turecka. K tomuto faktu vedou badatele zmíněné geografické a další údaje ve dvojici slavných eposů. Celkem sedm měst si nárokuje tu čest být básníkovým rodištěm.

Patří mezi ně i současný turecký Izmir, dříve Smyrna. Faktu, že eposy lze využít i jako zdroj geografických informací, si povšimli čtenáři Homéra již v minulosti.

Básník Homér inspiroval i mistry světového malířství. Zdroj foto: Raphael, Public domain, via Wikimedia Commons

Ostatně, se svazky Homéra v podpaží se vydal objevovat Tróju i Heinrich Schliemann. Kromě geografů se do řešení homérské otázky zapojili například i meteorologové. V Íliadě i Odyseii je množství odkazů na pravidelné větry vanoucí ve Středomoří.

Analýza těchto meteorologických jevů opět potvrzuje výbornou znalost místních poměrů na maloasijském pobřeží Egejského moře. Homér veršoval o tom, co znal.

Jedinec versus tým?

Bohužel, není ani jisté, zda jsou eposy Ílias a Odysseia dílem jediného geniálního ducha, nebo zda na nich náhodou nepracoval celý blíže nespecifikovaný básnický tým. Podrobné zkoumání eposů totiž objevilo drobné, leč velmi záhadné nesrovnalosti v dějové linii.

V eposu Ílias je například postava krále Pylaemena, která je zabita Meneláem. Opět se však objevuje později, kdy oplakává smrt svého syna. Toto „zmrtvýchvstání“ mohlo být důsledkem nepozornosti kolektivu autorů.

Jeden nechal Pylaemena zemřít, druhý si tohoto faktu nepovšiml a pracoval s touto postavou v eposu i nadále.

Kvarteto klasických řecko-římských autorů ve formě okenní vitráže (zleva: Homér, Aischylos, Vergilius, Horatius). Zdroj foto: By Phil Nash from Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0 & GFDLViews, Attribution, via Wikimedia Commons

Homérova hrobka

Tajemstvím je opředeno také místo, kdy byl Homér po své smrti pohřbený. V turistických průvodcích je umisťována hrobka legendárního básnického barda na ostrov Ios ve východní části souostroví Kyklady v Egejském moři.

O tom, že na ostrově Ios byl Homér pohřbený, se zmiňují i antičtí historikové Hérodotos a Pausaniás. Věrohodnost místa Homérova posledního odpočinku ovšem poněkud kazí ostrovní realita.

Eposy Ílias a Odysseia byly přeloženy do mnoha jazyků. Zdroj obrázku: Quinto Cenni (il·lustrador) (1845 – 1917), Public domain, via Wikimedia Commons

Archeologická lokalita s údajným hrobem básníka totiž určitě nepatří do dávného homérského období. Jedná se vykopávky odhalující mnohem mladší stavby z období helénismu.

Epilog

Otazníky okolo postavy básníka Homéra neubývají. Jedinou jistotou je křížovkářský slovník. Jméno řeckého básníka na pět písmen? Homér!

Foto: 1 - Charles Haynes, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons, 2 - Raphael, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - Quinto Cenni (il·lustrador) (1845 - 1917), Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - Credited to G. Van.dr Gucht., Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - By Phil Nash from Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0 & GFDLViews, Attribution, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 26.5.2022 671
V rámci řady pozorování UFO byl hlášený výskyt záhadných struktur, které později dostaly pojmenování „andělské vlasy“. Tento fenomén byl součástí i známého nebeského jevu nad Norimberkem v roce 1561. Pokud netrpíte arachnofobií, čtěte dál a zkuste s námi hledat vysvětlení tohoto jevu. Obecně rozšířenou teorií je hypotéza, že andělské vlasy jsou vytvořené z ionizovaného vzduchu, který […]
od Mirek Brát 25.5.2022 2.2tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 2.5tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.8tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.7tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]