3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     Revoluce v lidské paměti: Vzpomínky uložíme do počítače
Revoluce v lidské paměti: Vzpomínky uložíme do počítače
od 9.6.2020
4.6tis
Mozek je sám o sobě supervýkonný počítač.
508
SDÍLENÍ
4.6tis
ZOBRAZENÍ

Mohli bychom své vzpomínky stáhnout na disk a později je znovu použít? Vědci tvrdí, že v příštích desetiletích půjde o běžnou věc. Výzkumy neurologů přinesly zajímavé poznatky, které lidstvo k tomuto objevu významně přiblížily. V červnu 2013 se objevila fantastická zpráva.

Tým amerického neurobiologa Eda Boydena dokázal „vypnout” paměť a pomocí elektronických stimulací určitých oblastí vytvořit novou. Tyto poznatky představují velkou naději pro pacienty s poruchami paměti.

Mozek je sám o sobě supervýkonný počítač. Dr. Ted Berger, foto popsci.com Myš s implantátem v mozku, foto Wikimedia Commons Problém se zálohováním vzpomínek je, že jsou roztroušeny v různých částech mozku.
Dr. Ted Berger, foto popsci.com
Dr. Ted Berger, foto popsci.com

Americký neurolog Ted Berger se svým vědeckým kolegou Samem Deadwylerem v laboratořích Wake Forest University provádějí experimenty, při kterých dochází ke vkládání vzpomínky do mozku krysy.

reklama

Stimulují totiž určité části hipokampu (část mozku ve střední části spánkového laloku – pozn. red.) elektrickými signály. „Co vidíme, je, že existují určité vzory chování v prostoru a čase, které jsou pro objekt specifické,“ popisuje výsledky pokusů Berger.

„Poprvé se nám podařilo najít tyto paměťové vzory.“ První částí experimentu je naučit jednu z krys zmáčknout tu správnou páčku, aby dostala odměnu. Druhá krysa je umístěna z dohledu první a mozky obou krys jsou propojeny mikroskopickými elektrodami.

Jakmile se první zvíře dozví, která páčka představuje odměnu, přenese nově naučený poznatek do mozku druhé.

Ta pak také tiskne správnou páčku s úspěšností vysoko nad procentem náhody. Takový poznatek by mohl znamenat fascinující převrat.

Myš s implantátem v mozku, foto Wikimedia Commons
Myš s implantátem v mozku, foto Wikimedia Commons

LÉK BUDOUCNOSTI

Stáří, úrazy hlavy i nemoci jako například skleróza nebo Alzheimerova choroba. To vše jsou faktory nebezpečné pro naše vzpomínky.

reklama

Výsledky nedávných studií napovídají, že v budoucnosti možná budeme mít k dispozici technologie pokročilé natolik, abychom ztracené vzpomínky mohli do mozku zase vrátit.

Budeme si za pár desítek let zachovávat vzpomínky pro případ nečekané ztráty paměti s tím, že je budeme moci znovu nahrát do mozku?

Naopak deaktivace jeho určitých částí nebo vzpomínek, představuje pokrokovou léčbu mozkových poruch nebo některých psychických chorob, například fóbií.

„Už jsme dokázali, že tato strategie bude fungovat u opic a potkanů,“ říká vědec. „Já si myslím, že to můžeme udělat také u lidí.“ Aktivaci a deaktivaci nervových buněk v mozku umožňuje protein zvaný channelrhodopsin.

Právě díky němu bychom mohli začít převádět vzpomínky na elektronický kód, uchovávat je a později je vracet.

Problém se zálohováním vzpomínek je, že jsou roztroušeny v různých částech mozku.
Problém se zálohováním vzpomínek je, že jsou roztroušeny v různých částech mozku.

ZÁHADNÝ MOZEK

Jak blízko stahování vzpomínek do počítače vlastně jsme? Boyden i Berger přiznávají, že výzkum přenosu paměti je stále teprve v začátcích a mnoho souvisejících věcí ještě nebylo vynalezeno.

Problém může nastat při samotném vyhledávání vzpomínek, které jsou roztroušené po celém mozku.

„Vzpomínky se objeví, když je používáme. Ale když to neděláme, nevíme, kde jsou,” upozorňuje na nedostatky Berger. Podle Boydena se nyní otevírá výzva pro celé množství technologických disciplín.

reklama

Než budeme schopni skenovat a znovu nahrávat vzpomínky, je potřeba sestavit spolehlivé přístroje. Dočkáme se toho už brzy?

Foto: Wikimedia Commons, popsci.com
Lokalita:
reklama
Související články
od 3.12.2022 95
24. února 2022 zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Během kyjevské ofenzivy, která začala první den bojů, se na sociálních sítích začala šířit videa stíhaček a  tvrzení o pilotovi, který sestřelil několik ruských letadel. Pak se objevilo tvrzení, že to byl pilot MiGu-29 přezdívaný "Kyjevský duch". Ukrajinské ministerstvo obrany nejprve tvrdilo, že Duch z Kyjeva by mohl být jedním z desí
od 2.12.2022 1.4tis
Rodiče Jarmily K. z Brna bydlí na Vysočině. Jejich dcera se provdá za mladíka z Brna a nastěhuje se k němu. Zprvu za rodiči jezdí o každém volném víkendu, s narozením druhého potomka ale frekvence návštěv pomalu klesá. Na začátku nového milénia se vídají přibližně šestkrát za rok a jednou týdně si zavolají. Tatínkova holčička „S mamkou jsme si obvykle vola
od 1.12.2022 1.6tis
V závěru devatenáctého století začaly oblast západní Afriky děsit záhadné útoky. Těla obětí byla navíc zbavena části vnitřní orgánů. Letmé ohledání těl naznačovalo, že se tito nešťastníci stali cílem brutálního útoku velké kočkovité šelmy – leoparda. Pravda však byla mnohem temnější!   Koloniální úřady se snažily poskytnout nějaké logické v
od 30.11.2022 2.6tis
Moře čas od času vyplaví opravdové podivnosti, které se nedaří úplně jednoduše identifikovat. Tentokrát bylo na jedné brazilské pláži nalezeno cosi připomínající velkou kostlivou ruku. "Myslíme si, že to není člověk kvůli velikosti a množství kostí," říká Leticia Gomes Santiago, která strašidelnou část kostry objevila při procházce společně s přítelem. Ač by mohl někdo tipovat, že jde jen o něj
od 29.11.2022 2.6tis
Je to scéna, při které zalapá po dechu i tak zkušená vyšetřovatelka paranormálních jevů, jako je Lorraine Warren. Z temnoty hlubokých lesů v Tennessee na ní hledí pár nelidských očí. Tak Bigfoot je tedy skutečný… Napjatě čeká, co bude dál. Do toho případu se americkým manželům Edu (1926–2006) a Lorraine (1927–2019) Warrenovým původně moc nechtělo.