Skip to content

Revoluce v lidské paměti: Vzpomínky uložíme do počítače

Mohli bychom své vzpomínky stáhnout na disk a později je znovu použít? Vědci tvrdí, že v příštích desetiletích půjde o běžnou věc. Výzkumy neurologů přinesly zajímavé poznatky, které lidstvo k tomuto objevu významně přiblížily.

V červnu 2013 se objevila fantastická zpráva.

Tým amerického neurobiologa Eda Boydena dokázal „vypnout” paměť a pomocí elektronických stimulací určitých oblastí vytvořit novou. Tyto poznatky představují velkou naději pro pacienty s poruchami paměti.

Dr. Ted Berger, foto popsci.com

Americký neurolog Ted Berger se svým vědeckým kolegou Samem Deadwylerem v laboratořích Wake Forest University provádějí experimenty, při kterých dochází ke vkládání vzpomínky do mozku krysy.

Stimulují totiž určité části hipokampu (část mozku ve střední části spánkového laloku – pozn. red.) elektrickými signály. „Co vidíme, je, že existují určité vzory chování v prostoru a čase, které jsou pro objekt specifické,“ popisuje výsledky pokusů Berger.

„Poprvé se nám podařilo najít tyto paměťové vzory.“ První částí experimentu je naučit jednu z krys zmáčknout tu správnou páčku, aby dostala odměnu. Druhá krysa je umístěna z dohledu první a mozky obou krys jsou propojeny mikroskopickými elektrodami.

Jakmile se první zvíře dozví, která páčka představuje odměnu, přenese nově naučený poznatek do mozku druhé.

Ta pak také tiskne správnou páčku s úspěšností vysoko nad procentem náhody. Takový poznatek by mohl znamenat fascinující převrat.

Myš s implantátem v mozku, foto Wikimedia Commons
LÉK BUDOUCNOSTI

Stáří, úrazy hlavy i nemoci jako například skleróza nebo Alzheimerova choroba. To vše jsou faktory nebezpečné pro naše vzpomínky. Výsledky nedávných studií napovídají, že v budoucnosti možná budeme mít k dispozici technologie pokročilé natolik, abychom ztracené vzpomínky mohli do mozku zase vrátit.

Budeme si za pár desítek let zachovávat vzpomínky pro případ nečekané ztráty paměti s tím, že je budeme moci znovu nahrát do mozku? Naopak deaktivace jeho určitých částí nebo vzpomínek, představuje pokrokovou léčbu mozkových poruch nebo některých psychických chorob, například fóbií.

„Už jsme dokázali, že tato strategie bude fungovat u opic a potkanů,“ říká vědec. „Já si myslím, že to můžeme udělat také u lidí.“ Aktivaci a deaktivaci nervových buněk v mozku umožňuje protein zvaný channelrhodopsin.

Právě díky němu bychom mohli začít převádět vzpomínky na elektronický kód, uchovávat je a později je vracet.

Problém se zálohováním vzpomínek je, že jsou roztroušeny v různých částech mozku.
ZÁHADNÝ MOZEK

Jak blízko stahování vzpomínek do počítače vlastně jsme? Boyden i Berger přiznávají, že výzkum přenosu paměti je stále teprve v začátcích a mnoho souvisejících věcí ještě nebylo vynalezeno. Problém může nastat při samotném vyhledávání vzpomínek, které jsou roztroušené po celém mozku.

„Vzpomínky se objeví, když je používáme. Ale když to neděláme, nevíme, kde jsou,” upozorňuje na nedostatky Berger. Podle Boydena se nyní otevírá výzva pro celé množství technologických disciplín. Než budeme schopni skenovat a znovu nahrávat vzpomínky, je potřeba sestavit spolehlivé přístroje.

Dočkáme se toho už brzy?

Foto: Wikimedia Commons, popsci.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články