Podle dvou britských vědců zbývá naší civilizaci maximálně 40 let. Je to jen další z řady planých varování o konci světa, nebo bychom se měli připravit na nejhorší?
Varování před koncem světa nebo alespoň před celospolečenským kolapsem, který povede k naprosto radikální změně našeho způsobu života a dost možná i k výraznému snížení populace přichází prakticky neustále.
Většinou před tím varují nejrůznější náboženští představitelé nebo (velmi často fanatičtí či vypočítaví) vůdci kultů, čas od času jde o věštbu nějakého jasnovidce nebo dokonce o proroctví z dávných časů.
Tentokrát je to ale jinak!
Nejhorší je odlesňování!
V tomto případě za vším stojí seriózní práce dvou uznávaných vědců z Institutu Alana Turinga v Londýně, Maura Bologny a Gerarda Aquina. Podle nich má naše civilizace maximálně 40 let.
Existuje prý velká šance, že nás do roku 2060 potká globální kolaps zaviněný především rozsáhlým odlesňováním. Lidé podle jejich studie nebudou s největší pravděpodobností reagovat dostatečně včas, aby blížící se katastrofu zastavili.
Pokračující odlesňování tak povede k výraznému poškození planetárních život podporujících systémů, a to včetně ukládání uhlíku, produkce kyslíku nebo třeba regulace vody.
„Výpočty ukazují, že při zachování skutečné míry růstu populace a spotřeby zdrojů, zejména spotřeby lesů, zbývá několik desítek let, než dojde k nezvratnému zhroucení naší civilizace,“ uvádí vědci s tím, že právě tento zánik civilizace je aktuálně tím nejpravděpodobnějším koncem.
„Ze statistického hlediska docházíme k závěru, že pravděpodobnost přežití naší civilizace nedosahuje v tom nejoptimističtějším scénáři ani deseti procent.“ Zbývá nám tedy opravdu posledních 40 let?
Co na to Hawking?
Předpověď londýnských vědců se tímto řadí k těm nejpesimističtějším výhledům na budoucnost lidstva. I britský teoretický fyzik Stephen Hawking (1942–2018) věřil, že máme ještě alespoň 100 let, než nastane jeden z možných konců.
K těm podle něj patří nejen to, že si zničíme planetu, ale třeba i hrozba asteroidu nebo nebezpečí skutečné umělé inteligence, která by se mohla rozhodnout, že lidstvo ke svému fungování už nadále nepotřebuje.
A zatímco Hawking viděl naději v osídlení nových planet, Bologna a Aquino spoléhají právě na nové technologie. Je rychlý technologický pokrok jedinou nadějí, jak blížící se zkázu zastavit a třeba nakonec opravdu zamířit i do vesmíru?