Dějiny unikátního místa v Egejském moři určovaly aktivity místních vulkánů. Mnoho století však nebyly zdejší sopky aktivní. Dlouhé období klidu napomohlo růstu místní vegetace a rozvoji středomořské civilizace.
Život vyspělého národa, kterému se dařilo až do výbuchu podmořské sopky kolem roku 1500 př. n. l., vede mnohé vědce k myšlence, že právě zde bylo sídlo bájné Atlantidy. Jednalo se o jednu z nejsilnějších explozí v dějinách.
Ostrovy byly málem zapomenuty a pohřbeny v hlubinách moře. Santoriny se v současnosti řadí mezi nejromantičtější navštěvované ostrovy. Nacházejí se na jižním cípu řeckého souostroví Kyklady.

ZÁNIK MÍNOJSKÉ CIVILIZACE
Erupce sopky byla údajně až 100krát silnější než sopečná činnost vulkánu Krakatoa z roku 1883. Síla výbuchu na Théře byla odhadnuta na 2400 megatun TNT, což zhruba odpovídá 160 000 atomových bomb, jež dopadly na japonskou Hirošimu.
Katastrofa způsobila mnoho klimatických změn, které měly dočasný vliv na své okolí. Ničivé vlny tsunami s až 35metrovou výškou smetly pobřeží pře 100 kilometrů vzdáleného ostrova Kréty, což mělo způsobit devastaci mínojské civilizace.
Od toho pravděpodobně pochází předpoklad zániku bájné Atlantidy. Sopečný popel byl dokonce objeven i na islandských ledovcích.

THÉRA NEBO SANTORINI?
Původně kruhový ostrov dostal po výbuchu tvar půlměsíce a kráter kaldera byl zalit mořskou vodou, zůstalo jen pár ostrůvků. Východní hranici tvoří největší z ostrovů tzv.
Théra. V místě, kde se nalézá zátoka, byla dříve pevnina a ostrůvky byly součástí jednoho velkého celku. Původem starořecký název byl vzkříšen v 19. století a je jím dnes označován největší z ostrovů. Nazýván je však také jako Santorini, ačkoli název je pojmenováním celého souostroví.

DRUHÉ POMPEJE
Archeologický průzkum začal až o mnoho let později v roce 1967, kdy začal řecký archeolog Spyridon Marinatos (1901-1974) odkrývat zeminu v katastru vesničky Akrotiri. Pod vrstvou popela byly nalezeny zachované zbytky města.
Pod rozpadlými kusy lávy Marinatos objevil např. původní schodiště či fresky, které vyobrazovaly každodenní činnosti. Našlo se toho opravdu mnoho, jediné, co však chybělo, byly lidské ostatky.
