Na první pohled působí jako nádherná středověká kaple ukrytá mezi zelenými kopci nedaleko Edinburghu.

Když však návštěvník vstoupí dovnitř, ocitá se uprostřed kamenného labyrintu symbolů, které už po staletí podněcují představivost historiků, archeologů i milovníků záhad.

Jsou ve výzdobě Rosslynské kaple skutečně ukryty stopy templářů, svobodných zednářů nebo dokonce Svatého grálu? Nebo jde o jednu z největších historických mystifikací všech dob?

Kaple vzniká roku 1446 z iniciativy šlechtice Williama Sinclaira, který zamýšlí vybudovat mimořádně honosnou kolegiátní svatyni. Stavba se však nikdy nedokončí podle původních plánů. Přesto se z ní stává jeden z nejzdobnějších středověkých chrámů Evropy.

Téměř každý centimetr kamene pokrývají reliéfy andělů, biblických scén, rostlin, zvířat i podivných postav se záhadnými tvářemi. Napočítat lze více než stovku takzvaných „Zelených mužů“, jejichž obličeje prorůstají listím.

Nikdo přesně neví, proč se právě tento pohanský motiv objevuje v křesťanské svatyni. Stejně tajemný je slavný Učedníkův sloup, kolem něhož se vypráví legenda o mladém kameníkovi zavražděném vlastním mistrem ze žárlivosti.

Historici připouštějí, že příběh vzniká až o staletí později, přesto dodává místu jedinečnou atmosféru.

Je tu Svatý grál?

Právě neobyčejná výzdoba stojí za množstvím teorií. Někteří badatelé hledají ve znacích odkazy na rytíře templářského řádu, jiní na rané svobodné zednáře nebo tajné zasvěcence.

Velkou popularitu získává domněnka, že pod kaplí leží ukrytý Svatý grál, Archandělská smlouva nebo dokonce poklad templářů zachráněný po zrušení řádu roku 1312. Tyto hypotézy ještě výrazně posiluje román Šifra mistra Leonarda Dana Browna, který z Rosslynu činí závěrečnou zastávku honby za grálem.

Skutečné historické důkazy však chybějí. Historička Lizzie Swarbricková z Univerzity v Edinburghu upozorňuje:

„Představa Rosslynu jako templářské stavby je moderní pseudohistorickou interpretací.“ Podle ní se většina těchto teorií objevuje až ve 20. století a nemá oporu v dobových pramenech.

Jasný výklad chybí

To ovšem neznamená, že kaple přestává fascinovat. Naopak. Mnoho symbolů dodnes nemá jednoznačný výklad. Badatelé například diskutují o reliéfech připomínajících kukuřici, přestože by se měla do Evropy dostat až po Kolumbově objevení Ameriky.

Jde skutečně o kukuřici, nebo o jinou rostlinu stylizovanou středověkým umělcem? Odpověď není jistá.

Historik a někdejší kurátor kaple Robert L. D. Cooper opakovaně zdůrazňuje, že „největší tajemství Rosslynu nespočívá v ukrytém pokladu, ale v mimořádném umění jeho středověkých kameníků.“ Přesto každoročně přicházejí tisíce návštěvníků s nadějí, že právě oni objeví význam symbolu, který uniká pozornosti už téměř šest století.

Rosslyn tak zůstává místem, kde se historie, legenda i lidská fantazie prolínají způsobem, který dodnes bere dech.