Kříže, náboženské litanie a zmítající se tělo. Exorcismus považují mnozí za relikt středověku, který v moderní společnosti nemá co dělat. Ale je poměrně rozšířený a nevyhýbá se ani africkému kontinentu.

Do potemnělé místnosti se zataženými závěsy přichází kněz. Na malý dřevěný stolek si připravuje propriety – svěcenou vodu, růženec s křížkem a Bibli. Muž ležící na lůžku u okna je klidný a vypadá to, že spí.

Kněz však moc dobře ví, že jde jen o úskok démona, který se v něm ukrývá, a začíná tak s modlitbami. Po chvíli začíná oslovovat přímo vymítaného a na krk mu pokládá konec své kněžské šerpy.

Když začne pokládat otázky, muž na lůžku se několikrát otřese a náhle zakoulí očima. Exorcista přikládá prsty na jeho víčka a snaží se zjistit, co za démona v těle muže přebývá. Když se to podaří, přichází samotné vymítání. Ležící promlouvá hlubokým hlasem.

Vyhrožuje knězi, uráží ho a plive kolem sebe. Jenže muž víry je nezlomný. Vytrvalým hlasem se modlí a poroučí démonovi, aby odešel. Vše se zrychluje, vymítaný se svíjí a chrlí jednu nadávku za druhou, až nakonec vše utichne.

I takto prý vypadají některé vážné případy exorcismu. Jenže někdy nejde všechno tak hladce.

Ačkoli většina zaznamenaných případů pochází z USA nebo z Evropy, i na africkém kontinentě k vymítacím rituálům samozřejmě dochází. Často je mají na svědomí nejrůznější místní šamani a duchovní, výjimkou ale nejsou ani křesťanské exorcismy.

Dokládá to mimo jiné i poměrně známý případ šestnáctileté studentky Clary Germany Cele z Afriky.

Na začátku 20. století je jihoafrický Natal ještě stále britskou kolonií, kde se tradiční africké vlivy mísí s nově příchozí britskou kulturou a náboženstvím. V této době Clara vyrůstá jako sirotek, o kterého se stará tamní baptistická církev.

V šestnácti letech, v roce 1906, se svěřuje tamnímu knězi jménem Hörner Erasmus, že ji nejspíš posedl ďábel. Údajně se jí zjevil a ona od té doby dokáže mluvit jazyky, které se nikdy v životě neučila.

Lidé z jejího okolí ji slyšeli mluvit mimo jiné polsky nebo francouzsky. Co se odehraje při následujícím exorcismu?

Snažila se je uškrtit

Clara mívá v blízkosti křížů záchvaty, při kterých mluví neznámými jazyky, má neuvěřitelnou sílu, a dokonce i levituje. „Žádné zvíře nevydává takový zvuk. Občas to znělo jako satanský orchestr, pekelný sbor,“ píše o Claře jedna z místních jeptišek.

Nakonec je proto přivolán reverend Erasmus, který ještě v doprovodu jednoho dalšího kněze započne exorcismus. Zpočátku jde všechno dobře, ale v okamžiku, kdy se kněz snaží přiložit k dívce Bibli, její ruka vystřelí a chytne exorcistu za krk.

S pomocí kolegy se mu nakonec podaří dívku setřást, její síla ho ale skutečně zaskočí. Navzdory několika dalším napadením exorcisté pokračují s vymítáním, které se nakonec podaří.

Dívka se prý uzdravuje a později se sama stává misionářkou šířící křesťanskou víru. Netrpěla prostě jen epilepsií, jak dnes věří mnoho skeptických badatelů?