Velšská dívka Sarah Jacob (1857–1869) měla údajně žít, aniž by vůbec přijímala potravu. Sarah prý nejedla nikdy!

Podle jejích rodičů Evana a Hannah se prý Sarah od svého narození vyvíjela jen z božského zdroje, který jí údajně dodával dostatek živin k životu.

Příběh malé Sarah přilákal mnoho zvědavců z řad akademiků i obyčejných smrtelníků, kteří se dostavovali do domu rodiny Jacobových ve vesnici Llanfihangel-ar-Arth v okrsku Carmarthenshire ve Velké Británii.

Ačkoliv lidé přinášeli do rodiny různé materiální a finanční dary, dívka údajně dál nejedla. A to začalo být podezřelé lékařům.

V roce 1867 začali doktoři vyvíjet tlak na rodinu, aby umožnili Sarah pobyt v nemocnici Guy’s pod lékařským dohledem. Zde ale podle doktorů jevila známky hladu, a tak jí začali dávat umělou výživu přímo do žíly.

Zabili ji výživou?

To ovšem rozzuřilo dívčiny rodiče, kteří trvali na tom, že dívka nesmí přijímat žádnou potravu a jednání lékařů ji prý poškozuje. Její stav se také prudce zhoršoval a vedl až ke smrtelnému kolapsu 12. prosince 1869.

Při posmrtné pitvě bylo v žaludku dívky odhaleno trochu jídla. Šlo o kosti malého ptáka či ryby a jakousi lepkavou hmotu. Napovídají, že dívku buď kdosi krmil, nebo sama cosi pozřela.

Otázkou zůstává, zda dívka zemřela na následky hladu, či naopak proto, že začala být vyživována, ačkoliv to její tělo odmítalo?