Domů     Záhady historie
Sfinga z Balúčistánu: Důkaz pradávné civilizace, nebo jen unikátní dílo přírody?
Michal Soukup
od Michal Soukup 16.1.2019
4.2tis
488
SDÍLENÍ
4.2tis
ZOBRAZENÍ

Asi 250 km západně od největšího pákistánského města Karáčí se nachází podivuhodný skalní útvar, který svým tvarem až neuvěřitelně připomíná Velkou sfingu v egyptské Gíze. Díky této podobnosti se rozvířily ostré debaty o tom, zda se skutečně jedná pouze o neobvyklý přírodní úkaz nebo zda je tato „sfinga“ dílem neznámé civilizace!

Skalní útvar označovaný jako „Velká sfinga“ (podle slavné egyptské předlohy) se nachází jen pár kilometrů od pobřeží Arabského moře v pákistánském národním parku Hingol. Díky řídkému osídlení celé této oblasti byl podivuhodný objekt až do roku 2004 nejen v celém světě, ale dokonce i v samotném Pákistánu téměř neznámý.

Situace se však změnila se stavbou pobřežní dálnice, která prochází jen pár set metrů od pákistánské „sfingy“. Zvláštního skaliska si povšimli první turisté a senzace byla na světě.

Je sfinga z Balúčistánu opravdu jen dílem přírody, nebo je za její stavbu zodpovědná dávná civilizace?

Jakmile se na internetu objevily první snímky „sfingy“ rozvířila se čilá debata, jestli nemůže být celý komplex dílem nějaké dávné civilizace. Návštěvníci upozorňovali, že kolem balúčistánské sfingy jsou ve skalách pravidelné stupně, které vypadají jako ručně vytesané.

Stejně tak okolní skaliska se zdají být precizně otesána do podoby neznámého chrámu. Geologové i archeologové však jednohlasně prohlašují, že celý skalní komplex musí být jen dílem přírody, jelikož ve zdejších dějinách není známa žádná stará vyspělá civilizace, která by byla schopna něco takového postavit.

Dosud však v této lokalitě neproběhl žádný odborný výzkum, a všechny závěry jsou tak činěny jen na základě zběžných informací a fotografií.

Někteří návštěvníci upozorňují, že v okolí „sfingy“ se nachází další podivné skalní útvary, které se zdají být ručně opracovány a svým tvarem připomínají hinduistické chrámy.

Hlavním argumentem proti umělému původu zdejších skalních útvarů je jejich značná eroze. Pokud bychom chtěli připustit možnost, že byly všechny kamenné formace vytesány nějakou neznámou dávnou civilizací, muselo by k této stavbě, vzhledem k její opotřebovanosti přírodními živly, dojít před více jak 10 000 lety.

Jenže podle dosavadních archeologických nálezů je první osídlení této oblasti doloženo až v 7. tisíciletí př. n. l., kdy se zde usazují první primitivní neolitičtí zemědělci. Ve 4. tisíciletí př. n. l. se kolem řeky Indus rozvíjí nám dosud málo známá harappská kultura, která je na svou dobu považována za velmi vyspělou.

Harappané uměli zpracovávat bronz a měď, stavěli rozlehlé městské aglomerace a pravděpodobně již znali písmo.

Harappská kultura byla na svou dobu velmi vyspělá. Mohli by za stavbou balúčistánské sfingy stát právě Harappané?

A právě příslušníci harappské kultury jsou teoreticky první, kteří mohli být schopni postavit onen záhadný chrámový komplex. Vrchol jejich civilizace se dokonce kryje s obdobím egyptské Staré a Střední říše, kdy docházelo k budování pyramid a kdy měla být podle dosavadních historických úzů postavena dokonce i slavná Velká sfinga v Gíze.

Jenže pokud by za stavbu balúčistánské sfingy byla zodpovědná harappská kultura, proč by pak byla v tak špatném stavu, když teoreticky stejně stará egyptská sfinga je mnohem zachovalejší? Nebo mají pravdu geologové a celý skalní komplex je pouze pozoruhodné dílo přírody?

Balúčistánská sfinga se prý velmi podobá vyobrazení egyptských sfing. Na vrcholu „sfingy“ je prý dobře patrný tzv. nemes, typická pokrývka hlavy egyptských faraonů, nahrazující královskou korunu.

Na všechny tyto otázky by mohl pomoci odpovědět detailní odborný průzkum. Bohužel však díky značné odlehlosti lokality, nestabilní politické situaci v zemi, ale i kvůli značné kontroverznosti se nikdo z odborníků do výzkumu příliš nehrne.

Nezbývá než doufat, že se jednou dočkáme řádného archeologického průzkumu této záhadné balúčistánské sfingy a možná se tak dozvíme nečekané informace.

Foto: bibhudevmisra.com, ancientpages.com, sci-news.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 26.11.2021 1.5tis
V nedávné době se archeologům podařilo učinit nebývalý nález, jedná se o pozůstatky skutečně monumentálního komplexu, jenž je odborníky považován za největší a nejstarší dosud objevenou stavbu mayské civilizace. Komplex, který sloužil zřejmě ke společným rituálním obřadům, byl podle vědců postaven mezi léty 1000 a 800 před naším letopočtem na 1,4 kilometru dlouhém a 400 […]
od Pavel Polcar 25.11.2021 2.3tis
Zaniklé město Trója se rovněž jako Atlantida pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré negativní ohlasy. Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Nejdříve výsměch Přes počáteční výsměch si Schliemann se svým objevem na […]
od Pavel Polcar 24.11.2021 1.3tis
Nedaleko pyramid v Gíze byla egyptskými a japonskými archeology objevena 26 metrů dlouhá lať, jež tvořila část lodi významného egyptského panovníka Chufua nebo také Cheopse (zemřel 2566 př. n. l.) ze 4. dynastie. O existenci lodi se vědělo již od 80. let minulého století, avšak její části byly nalézány postupně. Chufuova loď je právem označována […]
od Eva Soukupová 24.11.2021 2.9tis
V Římské říši zřejmě nebylo mocnější a obávanější legie. Muži z 9. legie procházejí tvrdým tréninkem. Jsou silní a disciplinovaní. A pak jejich vojsko náhle přestává existovat. Názory na to, co se s vojskem stalo, se různí.     Obávaná 9. legie se za svou dlouhou historii se účastní mnoha důležitých historických bojů. Tisíce mužů […]
od Mirek Brát 22.11.2021 2.4tis
Byla to největší a nejznámější antická knihovna. Nacházela se na pobřeží Středozemního moře v egyptské Alexandrii, městě založeném Alexandrem Makedonským během výbojů jeho armád do Severní Afriky. Požár této knihovny se dostal do učebnic. Méně je známé, že Alexandrijská knihovna vyhořela opakovaně. Kolikrát? Helénistický vládce Egypta Ptolemaios I. Soter velmi podporoval vědy a vzdělanost. Aby […]