Skip to content

Sfinga z Balúčistánu: Důkaz pradávné civilizace, nebo jen unikátní dílo přírody?

Asi 250 km západně od největšího pákistánského města Karáčí se nachází podivuhodný skalní útvar, který svým tvarem až neuvěřitelně připomíná Velkou sfingu v egyptské Gíze. Díky této podobnosti se rozvířily ostré debaty o tom, zda se skutečně jedná pouze o neobvyklý přírodní úkaz nebo zda je tato „sfinga“ dílem neznámé civilizace!

Skalní útvar označovaný jako „Velká sfinga“ (podle slavné egyptské předlohy) se nachází jen pár kilometrů od pobřeží Arabského moře v pákistánském národním parku Hingol. Díky řídkému osídlení celé této oblasti byl podivuhodný objekt až do roku 2004 nejen v celém světě, ale dokonce i v samotném Pákistánu téměř neznámý.

Situace se však změnila se stavbou pobřežní dálnice, která prochází jen pár set metrů od pákistánské „sfingy“. Zvláštního skaliska si povšimli první turisté a senzace byla na světě.

Je sfinga z Balúčistánu opravdu jen dílem přírody, nebo je za její stavbu zodpovědná dávná civilizace?

Jakmile se na internetu objevily první snímky „sfingy“ rozvířila se čilá debata, jestli nemůže být celý komplex dílem nějaké dávné civilizace. Návštěvníci upozorňovali, že kolem balúčistánské sfingy jsou ve skalách pravidelné stupně, které vypadají jako ručně vytesané.

Stejně tak okolní skaliska se zdají být precizně otesána do podoby neznámého chrámu. Geologové i archeologové však jednohlasně prohlašují, že celý skalní komplex musí být jen dílem přírody, jelikož ve zdejších dějinách není známa žádná stará vyspělá civilizace, která by byla schopna něco takového postavit.

Dosud však v této lokalitě neproběhl žádný odborný výzkum, a všechny závěry jsou tak činěny jen na základě zběžných informací a fotografií.

Někteří návštěvníci upozorňují, že v okolí „sfingy“ se nachází další podivné skalní útvary, které se zdají být ručně opracovány a svým tvarem připomínají hinduistické chrámy.

Hlavním argumentem proti umělému původu zdejších skalních útvarů je jejich značná eroze. Pokud bychom chtěli připustit možnost, že byly všechny kamenné formace vytesány nějakou neznámou dávnou civilizací, muselo by k této stavbě, vzhledem k její opotřebovanosti přírodními živly, dojít před více jak 10 000 lety.

Jenže podle dosavadních archeologických nálezů je první osídlení této oblasti doloženo až v 7. tisíciletí př. n. l.

, kdy se zde usazují první primitivní neolitičtí zemědělci. Ve 4. tisíciletí př. n. l.

se kolem řeky Indus rozvíjí nám dosud málo známá harappská kultura, která je na svou dobu považována za velmi vyspělou. Harappané uměli zpracovávat bronz a měď, stavěli rozlehlé městské aglomerace a pravděpodobně již znali písmo.

Harappská kultura byla na svou dobu velmi vyspělá. Mohli by za stavbou balúčistánské sfingy stát právě Harappané?

A právě příslušníci harappské kultury jsou teoreticky první, kteří mohli být schopni postavit onen záhadný chrámový komplex. Vrchol jejich civilizace se dokonce kryje s obdobím egyptské Staré a Střední říše, kdy docházelo k budování pyramid a kdy měla být podle dosavadních historických úzů postavena dokonce i slavná Velká sfinga v Gíze.

Jenže pokud by za stavbu balúčistánské sfingy byla zodpovědná harappská kultura, proč by pak byla v tak špatném stavu, když teoreticky stejně stará egyptská sfinga je mnohem zachovalejší? Nebo mají pravdu geologové a celý skalní komplex je pouze pozoruhodné dílo přírody?

Balúčistánská sfinga se prý velmi podobá vyobrazení egyptských sfing. Na vrcholu „sfingy“ je prý dobře patrný tzv. nemes, typická pokrývka hlavy egyptských faraonů, nahrazující královskou korunu.

Na všechny tyto otázky by mohl pomoci odpovědět detailní odborný průzkum. Bohužel však díky značné odlehlosti lokality, nestabilní politické situaci v zemi, ale i kvůli značné kontroverznosti se nikdo z odborníků do výzkumu příliš nehrne.

Nezbývá než doufat, že se jednou dočkáme řádného archeologického průzkumu této záhadné balúčistánské sfingy a možná se tak dozvíme nečekané informace.

Foto: bibhudevmisra.com, ancientpages.com, sci-news.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …
reklama

Nenechte si ujít další zajímavé články

Čeká druhé dítě se svým milencem?
nasehvezdy.cz

Čeká druhé dítě se svým...

Na hlavní hvězdě Slunečné...
Zámek Horšovský Týn: Krása, která povstala z popela
epochanacestach.cz

Zámek Horšovský Týn: Krása,...

V historii nalezneme mnoho...
Rozchod se Zajícem se nekoná
nasehvezdy.cz

Rozchod se Zajícem se nekoná

Už téměř patnáct let tvoří...
Světové rekordy: Které z nich jsou nejbizarnější?
epochaplus.cz

Světové rekordy: Které z nich...

Když se řekne „světový rekord“, většina z...
Chanel Cruise 2021 – Balada na módní vášeň
epochalnisvet.cz

Chanel Cruise 2021 –...

Jednoduchou, přesto originálně pojatou módní...
Prague Cello Quartet připravil na závěr května koncert
iluxus.cz

Prague Cello Quartet připravil...

V době online kultury se i Prague Cello...
Inspirace leteckými hangáry
rezidenceonline.cz

Inspirace leteckými hangáry

Zní to možná neuvěřitelně, ale právě...
Za zázračným sgrafitem do Slavonic
epochanacestach.cz

Za zázračným sgrafitem do...

Město Slavonice vás...
Kuchyňské náčiní: Přenosný gril používali už staří Řekové
epochaplus.cz

Kuchyňské náčiní: Přenosný gril...

Píše se rok 1500 př. n. l. Řecká hospodyně bere...
Opomíjená parazitární nemoc zasahuje až do Evropy
epochalnisvet.cz

Opomíjená parazitární nemoc...

Vzácné případy onemocnění způsobených tasemnicemi,...
Planeta Merkur má ohon. Vypadá jako kometa
21stoleti.cz

Planeta Merkur má ohon....

Víte, jaká je největší kometa ve...
Na Korsice byly nalezeny starověké hroby
21stoleti.cz

Na Korsice byly nalezeny...

Na severním pobřeží francouzského ostrova Korsika...