26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Záhady historie
Sfinga z Balúčistánu: Důkaz pradávné civilizace, nebo jen unikátní dílo přírody?
Michal Soukup
od Michal Soukup 16.1.2019
4.2tis
488
SDÍLENÍ
4.2tis
ZOBRAZENÍ

Asi 250 km západně od největšího pákistánského města Karáčí se nachází podivuhodný skalní útvar, který svým tvarem až neuvěřitelně připomíná Velkou sfingu v egyptské Gíze. Díky této podobnosti se rozvířily ostré debaty o tom, zda se skutečně jedná pouze o neobvyklý přírodní úkaz nebo zda je tato „sfinga“ dílem neznámé civilizace!

Skalní útvar označovaný jako „Velká sfinga“ (podle slavné egyptské předlohy) se nachází jen pár kilometrů od pobřeží Arabského moře v pákistánském národním parku Hingol. Díky řídkému osídlení celé této oblasti byl podivuhodný objekt až do roku 2004 nejen v celém světě, ale dokonce i v samotném Pákistánu téměř neznámý.

Situace se však změnila se stavbou pobřežní dálnice, která prochází jen pár set metrů od pákistánské „sfingy“. Zvláštního skaliska si povšimli první turisté a senzace byla na světě.

Je sfinga z Balúčistánu opravdu jen dílem přírody, nebo je za její stavbu zodpovědná dávná civilizace?

Jakmile se na internetu objevily první snímky „sfingy“ rozvířila se čilá debata, jestli nemůže být celý komplex dílem nějaké dávné civilizace. Návštěvníci upozorňovali, že kolem balúčistánské sfingy jsou ve skalách pravidelné stupně, které vypadají jako ručně vytesané.

Stejně tak okolní skaliska se zdají být precizně otesána do podoby neznámého chrámu. Geologové i archeologové však jednohlasně prohlašují, že celý skalní komplex musí být jen dílem přírody, jelikož ve zdejších dějinách není známa žádná stará vyspělá civilizace, která by byla schopna něco takového postavit.

Dosud však v této lokalitě neproběhl žádný odborný výzkum, a všechny závěry jsou tak činěny jen na základě zběžných informací a fotografií.

Někteří návštěvníci upozorňují, že v okolí „sfingy“ se nachází další podivné skalní útvary, které se zdají být ručně opracovány a svým tvarem připomínají hinduistické chrámy.

Hlavním argumentem proti umělému původu zdejších skalních útvarů je jejich značná eroze. Pokud bychom chtěli připustit možnost, že byly všechny kamenné formace vytesány nějakou neznámou dávnou civilizací, muselo by k této stavbě, vzhledem k její opotřebovanosti přírodními živly, dojít před více jak 10 000 lety.

Jenže podle dosavadních archeologických nálezů je první osídlení této oblasti doloženo až v 7. tisíciletí př. n. l., kdy se zde usazují první primitivní neolitičtí zemědělci. Ve 4. tisíciletí př. n. l. se kolem řeky Indus rozvíjí nám dosud málo známá harappská kultura, která je na svou dobu považována za velmi vyspělou.

Harappané uměli zpracovávat bronz a měď, stavěli rozlehlé městské aglomerace a pravděpodobně již znali písmo.

Harappská kultura byla na svou dobu velmi vyspělá. Mohli by za stavbou balúčistánské sfingy stát právě Harappané?

A právě příslušníci harappské kultury jsou teoreticky první, kteří mohli být schopni postavit onen záhadný chrámový komplex. Vrchol jejich civilizace se dokonce kryje s obdobím egyptské Staré a Střední říše, kdy docházelo k budování pyramid a kdy měla být podle dosavadních historických úzů postavena dokonce i slavná Velká sfinga v Gíze.

Jenže pokud by za stavbu balúčistánské sfingy byla zodpovědná harappská kultura, proč by pak byla v tak špatném stavu, když teoreticky stejně stará egyptská sfinga je mnohem zachovalejší? Nebo mají pravdu geologové a celý skalní komplex je pouze pozoruhodné dílo přírody?

Balúčistánská sfinga se prý velmi podobá vyobrazení egyptských sfing. Na vrcholu „sfingy“ je prý dobře patrný tzv. nemes, typická pokrývka hlavy egyptských faraonů, nahrazující královskou korunu.

Na všechny tyto otázky by mohl pomoci odpovědět detailní odborný průzkum. Bohužel však díky značné odlehlosti lokality, nestabilní politické situaci v zemi, ale i kvůli značné kontroverznosti se nikdo z odborníků do výzkumu příliš nehrne.

Nezbývá než doufat, že se jednou dočkáme řádného archeologického průzkumu této záhadné balúčistánské sfingy a možná se tak dozvíme nečekané informace.

Foto: bibhudevmisra.com, ancientpages.com, sci-news.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 838
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.2tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.0tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 1.9tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.4tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]