reklama
7. srpna 1994: Na americké městečko Oakville se z nebe snáší podivná rosolovitá látka neznámého původu.
Domů     Reportáže
Shakespearova díla: Byl skutečný Shakespeare jen negramotný prosťáček?
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 3.11.2020
6.2tis
William Shakespeare, foto Wikimedia Commons
628
SDÍLENÍ
6.2tis
ZOBRAZENÍ

Na kontě má nejméně 36 fascinujících a nestárnoucích divadelních her, 154 sonetů a několik básní. Jde o jednoho z nejvýznamnějších autorů historie literatury, jehož vliv na divadlo je stále patrný. Má to ale háček, autorem významných děl je prý někdo jiný.

William Shakespeare, foto Wikimedia Commons Shakespearova sbírka sonetů, foto Wikimedia Commons Shakespearův rodný dům ve Stratfordu, foto Wikimedia Commons Královna Alžběta I., foto Wikimedia Commons Hrabě Edward de Vere, foto Wikimedia Commons

Jeho dramatické hry přežily stovky let a ještě dnes patří do stálého divadelního repertoáru i školních osnov. Ve školách se obvykle učí, že literární velikán se narodil a zemřel ve stejný den, tedy 23. dubna, že je nazýván „bardem z Avonu“ nebo že mezi jeho největší díla patří slavné tragédie, jako jsou Romeo a Julie, Hamlet, Othello či Macbeth.

Mnohem méně studentů se však ve školních lavicích dozví, že autorem zmiňovaných děl ve skutečnosti možná vůbec nebyl tolik oslavovaný William Shakespeare (1564–1616), neboť muž tohoto jména možná vůbec nedokázal napsat jedinou kloudnou větu. Na základě jakých důkazů je Shakespearovo autorství v obrovském měřítku zpochybňováno?

Shakespearova sbírka sonetů, foto Wikimedia Commons

PROSTŤÁČEK, KTERÉHO NIKDO NEZNÁ

Informace v učebnicích literatury působí dojmem, že život věhlasného spisovatele byl dobře zmapován. Ve skutečnosti však lze většinu z nich označit za pouhé domněnky a spekulace. Pravdou totiž je, že mezi několika miliony dokumentů, které se z dané doby dochovaly, existuje pouhých 30 zmínek o muži jménem William Shakespeare, který se v roce 1564 narodil ve Stratfordu nad Avonou.

Ani jedna z nich není literárního charakteru. Jako kdyby snad Shakespeara tehdy nikdo neznal. Přitom už v době svého vzniku byla jeho díla vysoce ceněna a divadelní hry sklízely úspěch. Neexistuje ani jediná zmínka o tom, že by tomuto muži kdokoliv za jeho díla platil.

Navíc není ani doloženo, že by skutečně vystudoval tamní gymnázium. Někteří dokonce pochybují, zda vůbec uměl psát. Mohl by snad vzdělaný věhlasný spisovatel dopustit, aby jeho žena a děti zůstaly negramotní? Tím výčet nesrovnalostí nekončí.

Shakespearův rodný dům ve Stratfordu, foto Wikimedia Commons

ZÁHADA POSLEDNÍ VŮLE

Už v době svého vzniku byla jeho díla vysoce ceněna a divadelní hry sklízely úspěch. V takovém případě by se dalo očekávat, že se William Shakespeare ze Stratfordu nad Avonou nedočká se ani honosného pohřbu, kterého se úspěšným anglickým spisovatelům obvykle dostává.

Jenže to se nestane. A ani v Shakespearově poslední vůli, která zjevně není psána stejnou rukou, která stvořila slavné hry a básně, není o těchto literárních skvostech ani zmínky. Je možné, že by muž, který v závěti detailně vypisuje veškerý majetek, jednoduše opomněl zmínit své celoživotní dílo, které už tehdy mělo nezanedbatelnou hodnotu?

Nebo je snad pravda taková, že skutečný William Shakespeare jemu přisuzovaná díla nikdy nenapsal? Vždyť ani historické prameny ho jako autora neuvádějí a pochybnosti o jeho autorství přetrvávají už od 18. století!

Královna Alžběta I., foto Wikimedia Commons

PŘÍLIŠ MNOHO ZNALOSTÍ

V neprospěch Williama Shakespeara hovoří i jiné důkazy. Lidé dobře obeznámeni s tvorbou, která je mu přičítána, se shodují, že autor musel dosáhnout vyššího vzdělání, mít výbornou znalost hned několika dalších jazyků, a to francouzštiny, latiny a řečtiny, i právnické terminologie.

Nastudovanou měl také klasickou literaturu a sám oplýval obrovským spisovatelským talentem. Šlo o člověka zcestovalého, který zřejmě nějaký čas pobyl v Itálii, neboť právě tam se odehrává několik slavných děl.

Důvěrně znal také prostředí anglického královského dvora s jeho neduhy a velmi pravděpodobně by mohl být urozeného původu. To vše je ovšem výčet schopností a zkušeností, o které byl William Shakespeare, jakožto syn rukavičkáře z malého města, ochuzen.

Měl snad tak geniální představivost, že dokázal perfektně vystihnout reálie urozené smetánky, nebo snad slavná díla z jeho pera ve skutečnosti nevzešla?

Hrabě Edward de Vere, foto Wikimedia Commons

KDO SI PŮJČIL JEHO JMÉNO?

Shakespeara jako skutečného autora neuznává ani mnoho moderních umělců a znalců literatury. Převažuje u nich názor, že šlo pouze o pseudonym jiného dramatika a skutečný nositel onoho jména je slavným vlastně omylem.

Jedním ze žhavých kandidátů je 17. hrabě z Oxfordu Edward de Vere (1550–1604). Jeho profil zcela odpovídá již zmiňované charakteristice autora „shakespearovských“ děl. De Vere navíc stvořil několik děl z prostředí královského dvora.

Ta se setkala s úspěchem u poddaných, ne však u samotné královny Alžběty I. (1533–1603). „De Vere ve svých hrách dvůr královny Alžběty často zesměšňoval,“ vysvětluje britský spisovatel Charlton Ogburn (1911–1998), který život hraběte intenzivně zkoumal.

Možná proto mu pak královna uděluje tučnou doživotní rentu a de Vere se ve věku 36 let stahuje do ústraní. Je jen náhoda, že tou dobou se začnou objevovat podobně laděná díla přičítaná Williamu Shakespearovi?

Bylo toto jméno pseudonymem právě hraběte de Vere? Jako další možné kandidátky na skutečného autora děl jsou zmiňovány také vzdělaná komtesa z anglického Pembroke Mary Sidney Herbert (1561–1621), či dokonce samotná královna Alžběta I.!

Foto: Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.9tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.5tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]
od Eva Soukupová 24.2.2022 2.7tis
Stolové hory se od okolního světa se oddělily před miliony let, díky čemuž se na jejich vrcholech vytváří zcela jedinečný ekosystém. V těchto nedostupných, od pravěku nedotčených krajinách se podle mnohých svědectví skrývají záhadní tvorové. Jednou hor, na jejichž vrcholu se má ukrývat bájná ztracený svět, ze Auyán Tepiu v Jižní Americe. Auyán Tepui v […]
od Adriana Vojtíšková 22.2.2022 2.5tis
Pozorování vědců ukazují, že oblasti zalité bílou barvou jsou mnohem zajímavější, než si umíme představit. Ani zdaleka nejde o světy spojené jen s ledem a sněhem. Skrývají totiž mnoho pokladů nejen na povrchu, ale také pod ním!   Arktidu, oblast kolem severního pólu, tvoří ledový příkrov a nezalesněná zmrzlá půda. Průměrná teplota v létě tu […]