Podivuhodný geologický útvar se nachází v ruské republice Jakutsko nedaleko stejnojmenné vesnice. Jeho vznik je datován do 60. let minulého století a ačkoli mnoho vědců přímo fascinuje, místní obyvatelé mu neřeknou jinak než „Brána do podsvětí“.

Kráter Batagajka vznikl v důsledku velkého odlesňování zdejší oblasti. Těžba dřeva se výrazně podepsala na permafrostu, který po vykácení stromů začal rychle tát. Půda se stala nestabilní a začala se propadat.

Tímto způsobem tedy vznikl samotný kráter. Jeho hloubka je něco málo přes sto metrů a délka více než 1 kilometr. Rozměry však nejsou konečné, jelikož každým rokem se dno kráteru propadá o další metry (uvádí se v průměru 15 metrů za rok).

Ani stěny nejsou příliš stabilní a pravidelně se bortí směrem do kráteru.

Místní obyvatelé se propadliny bojí a vyhýbají se jí. Nazývají ji „Brána do podsvětí“ a věří, že se na jejím dně nachází vstup do podzemní říše. V mytologii Jakutců totiž existuje více světů včetně několika světů podzemních.

Je pravda, že se z kráteru skutečně často ozývají dunivé zvuky, které pochází zdánlivě odnikud. Nejspíše však půjde jen o zvuky hroutící se a propadající se půdy.

Geologové jsou však z kráteru nadšeni. Přirozený propad odhalil vrstvy půdy staré přes 200 000 let! Vědcům se tak nabízí jedinečná možnost zjistit, jaké na Zemi před několika sty tisíci lety panovalo klima.

Díky permafrostu se také velmi dobře zachoval organický materiál, který výzkumníkům umožňuje odhalit, jaký zde v dávné minulosti převládal například typ lesa, druh půdy nebo jaká zde žila zvířata. Dosud byly nalezeny kosterní pozůstatky dávných bizonů, mamutů, koní, losů a sobů.

Tání permafrostu však vědcům přidělává spíše vrásky, jelikož dochází k masivnímu uvolňování metanu a uhlíku z rozmrzlé půdy do atmosféry. A ačkoli se předpokládá, že by tento efekt měl mít výrazný vliv především na oteplování planety, dodnes není přesně jasné, co všechno by tato situace mohla způsobit.