Za války prováděl brutální experimenty, při kterých děti a nemocní umírali v nepředstavitelných bolestech. Po pádu Německa se díky operaci Paperclip dostává pod ochranná křídla Američanů, díky čemuž uniká spravedlnosti a v nelidských experimentech zřejmě pokračuje dál.

<>

◀▶

Za 2. světové války pro sebe Německo získává mnoho nadšených vědců a štědře podporuje jejich výzkumy. Někteří z nich se pak ochotně pouštějí daleko za hranice etiky. Jejich výzkum jako by snad neměl jiný účel než působit pokusným subjektům co největší utrpení.

Za své činy však nikdy nebudou potrestáni, krk si totiž zachrání tím, že na poslední chvíli změní strany. V rámci projektu Paperclip pro sebe řadu nacistických vědců získávají Spojené státy. Velká část z těch, kteří díky zásahu USA unikají poválečným soudům, se zaměřuje na medicínu.

I zde v nové vlasti mají poměrně volnou ruku a bohatý rozpočet. Mezi „zachráněnými“ vědci je také německý lékař Dr. Herbert Bruno Gerstner (1910–?).

EUTANÁZIE UMUČENÍM

Gerstner je jedním předních jmen nechvalně známého tajného programu Akce T4, jejímž cílem bylo vyvražďování postižených dětí a dospělých v Německu a Německem kontrolovaných územích. Většinu Gerstnerových obětí tvoří „slaboduché děti“, které byly vybrány k eutanazii, dalšími častými „pacienty“ Gerstnera jsou senioři a onkologicky nemocní lidé.

O eutanazii, jak ji vnímáme dnes, však nemůže být ani řeč. Stovky dětí byly nemilosrdně umučeny. Šílený lékař pokusným subjektům způsobuje různě těžké popáleniny nebo je vystavuje elektrošokům, aby následně zkoumal jizvy na jejich kůži.

Své nelidské praktiky otevřeně přiznává už na prvním pohovoru s agenty tajné služby, přesto jej Američané považují za vhodnou osobu pro práci ve Výzkumném centru pro rakovinu na univerzitě v Texasu. CIA se domnívá, že by letectvo mohlo využít jeho odborné znalosti.

Dostává tedy opět za úkol zkoumat účinky elektrického proudu a radiového záření na lidské tělo. Muselo přitom být jasné, že ani tentokrát nebudou pokusy probíhat podle pravidel lékařské etiky. Jsou jeho poznatky cennější než lidské životy?

NIKDO NIC NETUŠÍ

Pacienti v nemocnici pochopitelně nemají o minulosti svého lékaře ani tušení. A stejně tak je jim utajeno, že Gerstnerovým primárním cílem není léčit jejich rakovinu, ale shromažďovat informace i za cenu toho, že pokusné subjekty při experimentech zemřou.

CIA například velice zajímá, kolik letů mohou absolvovat piloti letounů na jaderný pohon, než se pro ně stane pobyt v takovém letounu nebezpečný. Jako lékař prý na nemocné i jejich rodiny působí přesvědčivě a získává si jejich plnou důvěru, a tak bez jakýchkoliv protestů může pacienty vystavovat vysokým dávkám radiace, u 263 subjektů bylo navíc zdokumentováno ozáření celého těla.

A dochází i na použití jeho oblíbených elektrošoků. Gerstnerova „léčba“ se brzy začíná projevovat dehydratací, silným zvracením, kožními lézemi, rychlým úbytkem váhy a nakonec také smrtí. Kolik pacientů v rámci výzkumu s tichým souhlasem CIA zavraždil?

Zřejmě jich mohly být až stovky.