V bohaté řecké mytologii plné božstev, mýtických stvoření a hrdinských příběhů se najdou také postavy, které bychom v ní na první pohled asi nehledali. Jedněmi z nich jsou Amazonky, divoké válečnice, které se mužům minimálně vyrovnaly ve všech ohledech.

Jde sice o mýtus, ale v některých jihoamerických domorodých kmenech bychom možná skutečné Amazonky našli. Kde je tedy hranice mezi mýtem a realitou?

Mytologické Amazonky sídlily údajně na pobřeží Malé Asie nebo ještě dále směrem ke Kavkazu. Líčení o jejich společnosti se v některých ohledech liší. Ženy se cvičily v boji a sloužily ve vojsku a vdávaly se teprve po skončení vojenské služby.

A muži? Podle některých pramenů ve společnosti Amazonek žádní muži být nesměli – pokud Amazonka porodila syna, buď ho zabila, nebo vrátila otci, se kterým se stýkala jen za účelem plození dětí. Podle jiných muži zastávali ve společnosti výhradně ženské práce a v armádě sloužit nesměli.

BOJOVALY U ATHÉN I TRÓJE

O Amazonkách se v řecké mytologii traduje několik příběhů. Proti jejich královně Hippolytě vedl válečnou výpravu hrdina Hérakles. Jeho přítel, athénský král Theseus, ho následoval a přivedl si zpět jednu z vůdkyň Amazonek, Antiopu, se kterou se oženil. Amazonky se následně v odvetě neúspěšně pokusily dobýt Athény a bojovaly prý i u Tróje.

NEJMOHUTNĚJŠÍ ŘEKU SVĚTA POJMENOVAL DOBYVATEL ZNALÝ ŘECKÉ MYTOLOGIE

Přeneseme-li se z mýtů do reality, musíme se nutně pozastavit u jihoamerických kmenů. Podle čeho dostala řeka Amazonka jméno nápadně připomínající tyto mytologické válečnice? Pojmenoval ji tak španělský dobyvatel Francisco de Orellanana, který se po jejím toku v roce 1541 plavil a narazil na domorodý kmen, kterému v roli náčelnice vládla žena.

Španělský conquistador náhodou řeckou mytologii znal a nejmohutnější řeka světa tak dostala své jméno podle příběhu o bojovných ženách.

Je možné, že se v pralesích mezi domorodými kmeny skrývají další Amazonky? Bezpochyby ano. Velká část deštného pralesa dodnes zůstává neprozkoumaná a na kmeny, které ještě nepřišly do styku s civilizací, občas narazíme jen díky leteckým záběrům.

Proč by tedy někde hluboko v pralese mimo náš dosah nemohl kmen založený na principu ženské vlády existovat dodnes?