Záhady okolo Měsíce nejsou jen povahy nadpřirozené, spor vyvolává i jeho barva. Na všech oficiálních snímcích amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku je šedivý. Jeho skutečná barva je však údajně zcela jiná.
Je nám tato informace zatajována, abychom se nedozvěděli některá přísně střežená fakta o povrchu Měsíce?
Snímky, které pořídí čínský lunární modul Nefritový králík v roce 2013 na povrchu Měsíce, veřejnost šokují. Doposud šedý souputník naší planety je na nich jasně hnědý! Jak je to možné?
Vždyť na všech oficiálních snímcích, které uveřejnila NASA, je jeho povrch šedivý. A o černobílé fotky přitom nejde. Skafandry astronautů, americká vlajka a veškeré vybavení mají barvy reálné. Snaží se snad NASA veřejnost z nějakého důvodu oklamat?
Ze Země nic nepoznáte
První odpověď na otázku, jakou barvu má Měsíc, je většinou „bílá“ nebo „stříbrná“. Ve skutečnosti však můžeme i ze Země pouhým okem pozorovat jeho barevné proměny. Jak upozorňuje ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně Jiří Dušek (*1971):
„V závislosti na zanoření Měsíce do kuželu zemského stínu, ruku v ruce s aktuálním stavem oblačnosti, zaprášení i dalších nevypočitatelných faktorech, mívá úplňkový kotouč nejrůznější podobu.
Někdy je cihlově červený a s nápadně světlým okrajem připomíná diamantový prsten.“ Pohled ze Země je tedy sice krásný a může být i barevný, ale o reálné barvě povrchu Měsíce se toho moc nedozvíme.
„V extrémních případech může být zatměný disk měděný či oranžový anebo tak tmavý, že si ho na obloze ani nevšimneme,“ dodává Dušek.

Smutný osud Nefritového králíka
Lunární modul Jü-tchu (v překladu Nefritový králík či zajíc) začne svou krátkou pouť po povrchu Měsíce v noci ze 14. na 15. prosince 2013. V tu chvíli také posílá Čínské národní kosmické agentuře (CNSA) první snímky.
26. prosince je vozítko uvedeno do čtrnáctidenního klidu, při kterém se mu nejspíš dostatečně neotevřou nabíjecí solární panely. Následně Čína oznámí, že Nefritový králík je nefunkční.
Důvěrné informace
Po mohutném dobývání Měsíce ve druhé polovině 20. století se zdá, jako by svět ztratil o Měsíc zájem. Proč? Je snad nezajímavý? Nebo je za tím něco jiného? Ani americká veřejnost v tom nemá jasno. A otázek přibývá.
Zdá se totiž, že Američané dokonce upravili dosud získané snímky z měsíčního povrchu.
„Nevím, proč NASA odstranila ze snímků přirozené barvy,“ spekuluje americký záhadolog Joseph P. Skipper (*1942), „je zřejmé, že když se změní reálná barva objektu, maskuje se tak jeho struktura.
A ta by v přirozených barvách mohla vydat nějaké informace, které měly běžným smrtelníkům zůstat utajeny.“ Dají se snad na Měsíci najít například vzácné suroviny, o kterých jsme se neměli dozvědět?

Důvodů může být více
Měsíční krajina se stala synonymem neúrodnosti a vyprahlosti. Přitom tomu tak vůbec nemusí být! Struktura povrchu Měsíce může odhalit nejen nerostné bohatství, ale i spoustu dalších možností. Přinejmenším podivný je také smutný osud Nefritového králíka.
Proč oficiální čínská místa tak dlouho nezveřejnila, co se s vozítkem stalo? Mohlo při svém průzkumu Měsíce narazit na další a závažnější nesrovnalosti? Odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl (*1975) zůstává optimistou:
„V posledních letech se Čína otevírá, protože velmi dobře ví, že předávání a výměna dat v rámci vědecké komunity je i k jejímu prospěchu.“ Podaří se díky čínským expedicím odpovědět na nové otázky?
A dokazuje vůbec odlišná barva snímků, že ty americké byly upraveny? Nebo při jejich pořizování pouze panovaly odlišné podmínky?