Tajemný příběh Rosemary Brownové (1916-2001), Angličanky, jež tvrdila, že skládá hudbu, kterou jí diktují slavní zesnulí skladatelé, je jedním z nejpodivuhodnějších příběhů 20. století.

Její schopnosti, ať už byly výsledkem skutečného nadpřirozeného daru – nebo podvědomé kreativity, fascinují a rozdělují veřejnost i odborníky až do dnešních dnů.

První kontakt s duchem

Již od dětství tato skromná žena, která měla jen základní vědomosti z klasické hudby, vykazovala známky psychických schopností.

První kontakt s duchem zažila v sedmi letech, kdy se jí zjevil tajemný muž v dlouhém plášti, jenž se později představil jako skladatel Franz Liszt. Liszt jí prý tehdy prozradil, že jednoho dne budou spolu skládat hudbu…

Návštěvy slavných skladatelů

V roce 1954 se její schopnosti ještě více rozvinuly. Rosemary tvrdila, že ji pravidelně navštěvují duchové slavných skladatelů, jako byli Beethoven, Chopin, Bach nebo Schubert. Ti jí diktovali nové skladby, které ona pak zapisovala do not.

Přestože neměla žádné formální hudební vzdělání, její transkripce byly hudebními kritiky považovány za autentické a často nesly typické znaky stylu jednotlivých skladatelů.

Poprask v hudebním světě

Příběh Rosemary Brownové vyvolal v hudebním světě velkou pozornost. Někteří odborníci byli fascinováni a věřili, že se jedná o skutečný fenomén.

Jiní byli skeptičtí a tvrdili, že jde o podvod – nebo o výsledek jejího podvědomí, které si osvojilo styl slavných skladatelů.

Kritici poukazovali na to, že některé skladby, které Rosemary přiřadila konkrétním skladatelům, mohly být inspirovány jejich existujícími díly. Také zpochybňovali, jak mohla žena bez hlubokých hudebních znalostí vytvořit tak složité kompozice.

I celá řada obhájců…

Obhájci Rosemary Brownové však argumentovali, že její transkripce obsahují prvky, které by nebylo možné vysvětlit pouhým napodobováním. Některé skladby byly natolik originální a inovativní, že překračovaly hranice stylu jednotlivých skladatelů.

Neustálý paradox…

Ačkoli širší mediální prostředí bylo skeptické k jejím tvrzením, Rosemary vždy hájila svou upřímnost a zdůrazňovala, že jí chybí technické znalosti i talent na skládání hudby.

Hudební znalci uznávali, že díla nesou charakteristický styl slavných mistrů, ale pochybnosti o pravosti každé skladby přetrvávaly. Přesto mnoho hudebníků zařadilo její kompozice do svého repertoáru.

Záhady zůstávají…

Rosemary též tvrdila, že ji navštěvovaly také další slavné osobnosti, jako například Shakespeare nebo Van Gogh, a všechny chtěly potvrdit existenci posmrtného života. Svůj příběh popsala ve třech knihách a zanechala i několik nahrávek skladeb. Tajemství jejího spojení s hudebními velikány však dodnes zůstává záhadou…