Věhlasná Halleyova kometa dostala svůj název po anglickém astronomovi, fyzikovi, geofyzikovi, matematikovi a meteorologovi Edmundu (někdy též Edmondu) Halleym (1656 – 1742), který v roce 1705 s využitím astronomických metod vyslovil svoji domněnku, že v případě pozorování zářivých komet v letech 1531, 1607 a 1682 měla tato nebeská tělesa natolik podobné vlastnosti, že se muselo jednat stále o stejnou kometu, jež se k nám periodicky vrací.
Návrat předpovězen!
Halley také předpověděl, že se kometa opět objeví v roce 1758. A když se tak skutečně stalo, právě na jeho počest bylo těleso pojmenováno jako Halleyova kometa.
Edmundův předpoklad, že se kometa ke konci šestého desetiletí v 18. století opět vrátí, se tedy vyplnil.
Nešťastné roky
Následně, 10. srpna roku 1759, umírá španělský král Ferdinand VI., zvaný též Moudrý nebo Spravedlivý. Téměř přesně o rok dříve, 27. srpna 1758, zemřela i jeho dlouholetá milovaná manželka Marie Barbara z Braganzy. Její smrt dohnala krále k šílenství.
Po celém světě se navíc rozpoutaly nevídané vichřice a i zemětřesení, která byla doprovázena výbuchy sopek, například italského, 1 281 metrů vysokého Vesuvu na Apeninském poloostrově, jehož výbuch kdysi pohřbil i starobylé město Pompeje.
Přináší kometa smrt a zmar?
Traduje se totiž, že návraty této komety bývají již odedávna spojovány s neblahými celosvětovými událostmi. Je tomu skutečně tak, nebo se jedná jen o pouhé náhody? Tvrdí se také, že návrat komety ovlivňuje dění na planetě i po dobu několika let…
Neblahé historické události se opakují…
Z dalších neblahých historických událostí, které se odehrály vždy právě v období „návratů“ Halleyovy komety, lze kupříkladu zmínit vpád Hunů do Evropy v roce 374 n. l. nebo velký hladomor v Anglii roku 989, v jehož důsledku zemřely tisíce lidí.
V roce 1222 Čingischán napadl Rusko, v Římě téhož roku údajně pršela krev a celou Evropou opět otřásala zemětřesení. Následující rok umírá francouzský král Filip II. August, který se mimo jiné zasadil o modernizaci Paříže.
Roku 1456 Turci dobyli Athény a při zemětřesení v italské Neapoli zahynulo 35 000 lidí.
Ukrajinský Černobyl
A takto bychom mohli pokračovat… Zatím poslední výskyt této komety se v roce 1986 shodoval s jednou z nejzávažnějších událostí celého desetiletí.
Patnáct dní poté, co se odlétající těleso nacházelo nejblíže Zemi, v ukrajinském Černobylu vybuchl nukleární reaktor a vytvořil radioaktivní mrak, jenž se následně rozšířil po Evropě… Máme se tedy návratu této komety obávat i v 21. století – nebo jsou všechny zmiňované katastrofy jen pouhou shodou okolností?
