Magický dokument trvale ovlivnil dějiny evropské kultury. Je v něm prý zachyceno všechno vědění kosmu. Originál je ale ztracený.

Pro středověké alchymisty je originál Smaragdové desky něco jako svatý grál. Z hlubin starověkého Egypta pocházející dokument dle řady výkladů zachycuje souvislosti mezi světem pozemským a nadpozemským a šikovný alchymista to může využít.

Originál Smaragdové desky je nezvěstný, existují jen nedokonalé latinské překlady.

Řecké jméno jejího autora Hermes Trismegistos znamená „třikrát veliký“ a odráží dobu sloučení náboženství Egypta s řeckou filozofií a helénským světem. Hermes je řecký ekvivalent egyptského boha Thovta.

V řecké a římské mytologii je Hermes poslem mezi bohy a lidmi, vede duše po cestách poznání. Autor Smaragdové desky tak disponuje dvojitým božským původem, což mu dává mimořádné postavení.

Hermetický traktát z počátku 20. století Kybalion dovozuje, že Hermes Trismegistos žil ve stejné době jako praotec Abrahám.

Podle kabalistické tradice Abrahám čerpá část své moudrosti od egyptských mudrců.Kybalion dovozuje, že právě Hermes Trismegistos může být Abrahámovým učitelem.

Komentováním Smaragdové desky se zabýval i teolog sv. Augustin, matematik a astronom Giordano Bruno, humanista Marsilio Ficino nebo filozof Giovanni Pico della Mirandola. Vlastní překlad pořídil i Isaac Newton.

Všichni považují Herma za velikého pohanského učence, který zkoumal zákonitosti vesmíru.

Podle tradičních výkladů má Smaragdová deska obsahovat precizní vylíčení tří oblastí lidského nadpozemského poznání – je to alchymie, astrologie a theurgie (nauka o nadpozemských bytostech a rituálech pro komunikaci s nimi).

Původní jazyk Smaragdové desky neznáme. Mohly to být archaické egyptské hieroglyfy vytesané v desce ze smaragdu. My máme jen různě přesné překlady. Nejvlivnější z nich jsou řecké a latinské, s nimiž pracují středověcí alchymisté.

Asi nejblíž se k Hermovu originálu dostávají islámští učenci. V Koránu se o Hermovi asi mluví jako o Idrísovi. Muslimský alchymista, filozof a astrolog Džábir ibn Hajján vytvořil arabský překlad Smaragdové desky.

Podle arabských genealogů je dokonce Mohamed přímým potomkem Herma Trismegista a má tak podíl na jeho nadpozemské moudrosti.

Arabský filozof a znalec Hermova díla Muhjiddín ibn Arabí ve svých spisech vykládá, že Hermes Trismegistos dokonce možná díky svým mystickým schopnostem cestoval z míst mimo zemi. Pro své názory ale nebyl mezi muslimskou ortodoxií příliš oblíben.

Musel opustit Mekku, usadil se v Damašku. Některé jeho knihy byly zakázány.

Ještě dál zašel psycholog C. G. Jung. Při experimentech se spánkem roku 1912 Jung psychologicky i mysticky interpretuje celou řadu různých snů. V prvním z nich vidí tabulku ze zeleného kamene, kterou ztotožňuje právě se Smaragdovou deskou.

Jeho mystický přístup je asi to nejbližší, jak se kdo v moderní době k tajemství Herma Trismegista dostal.