Alexandr Dubček patřil mezi významné a oblíbené československé politiky. A to nejen v období Pražského jara v roce 1968, kdy československý národ zažíval uvolněnou politickou atmosféru.

Prvního zářijového dne roku 1992 dostal u Humpolce na dálnici D1 řidič luxusního BMW v dešti smyk. Nezvládl řízení a proletěl svodidly. V autě přitom seděl i Alexandr Dubček. Ten během incidentu vyletěl z auta a přerazil si páteř, pánevní kost a žebra. Protože byl ale poté nalezen až ve vzdálenosti 15 metrů od vozidla, spekuluje se, že celá nehoda byla zinscenovaná.

VOJÁK Z POVOLÁNÍ ŘIDIČEM

Řidič vozidla Jan Rezník vyzvedl toho dne Dubčeka kolem 7 hodiny ranní v Bratislavě a vezl ho na zasedání Federálního shromáždění do Prahy. Dubček si za Brnem u Devíti křížů přesedl dozadu, aby mohl studovat materiály pro nadcházející schůzi.

PROKLETÝ ÚSEK

Tato část dálnice je přitom opředena mnoha mýty o zdejší vysoké nehodovosti (dokládají ji i statistiky). Vedou zde totiž uranové žíly, které vytvářejí elektromagnetické pole a záření. Unavení řidiči na ně mohou reagovat negativně. Jelikož se zde údajně nacházelo keltské pohřebiště, může zde, podle záhadologů, škodit i energie zemřelých.

CO NAHRÁVÁ ÚKLADNÉ VRAŽDĚ?

Svědci po nehodě vypověděli, že vůz měl rozbité zadní okno, přičemž politik ležel daleko před vozem. Rezník byl také viděn, jak stojí u těla Dubčeka. Záhadou také je, že záchranáři Dubčeka nepřevezli do moderně vybavené brněnské nemocnice, ale nejprve do Humpolce a pak do Prahy. Rezník nikdy o této události nevypovídal, takže se dodnes neví, co se přesně stalo. A i když byl pak odsouzen na rok nepodmíněně, výkon trestu nikdy nenastoupil. Na tento čin se totiž na Slovensku vztahovala amnestie.

PO NEHODĚ ZMIZELY DUBČEKOVY VĚCI

Během havárie navíc zmizela aktovka, ve které měl Dubček vézt materiály, které zásadně souvisely s obsazením Československa v roce 1968. Pár dní poté, co k nehodě došlo, měl totiž Dubček v Moskvě svědčit o činnosti KGB. Zajímavé je, že v den havárie byl zavražděn i bývalý polský premiér Piotr Jaroszewicz, který měl proti KGB svědčit ve stejném procesu. Úkladné vraždě nahrává také fakt, že Dubček nesouhlasil s rozdělením Československa a na Slovensku ho navíc lidé chtěli za prezidenta, což také mnohým nemuselo hrát do karet.