V roce 2001 za nejasných okolností umírá vážený biolog a odborník na nebezpečná bakteriální a virová onemocnění.

Zatímco policie dospěje k závěru, že muž uprostřed noci z neznámých pohnutek vystoupil na mostě přes řeku Mississippi z auta a nešťastnou náhodou přepadl přes zábradlí, konspirační teoretici to vidí jinak.

Během 15. listopadu roku 2001 se skupina vědců schází na výročním zasedání Vědecké rady dětské výzkumné nemocnice St. Jude, které se koná ve městě Memphis. Večer si pak vědci sednou v hotelovém baru a popíjejí.

Mezi nimi je také Don Craig Wiley (1944–2001), několikrát oceněný biolog a odborník na nebezpečná bakteriální a virová onemocnění.

Wiley je podle svědků ve velice dobré náladě a asi půl hodiny po půlnoci odchází, má v plánu dojet ke svému otci, který bydlí jen 20 minut jízdy odsud. K němu ale nikdy nedorazí.

Místo toho nad ránem zastaví vůz na mostě ležícím zcela opačným směrem od otcova domu. Co se dělo dál zůstává nejasné. Pár minut před 4. hodinou ranní nahlásí řidič kamionu na tísňovou linku, že na mostě přes řeku Mississippi stojí opuštěné vozidlo.

Od chvíle, kdy tu Wiley zastavil, mohlo uplynout jen pár minut, neboť jde o velice frekventované místo. Jenže ve chvíli, kdy byl vůz nahlášen, už Wiley není k nalezení. Kam se mohl tak rychle ztratit?

Tělo vydala řeka

Po pohřešovaném vědci je následně vyhlášeno pátrání a souběžně probíhají výslechy rodiny, přátel, kolegů i těch, kteří s ním trávili osudnou noc.

Nic nenasvědčuje tomu, že by se Wiley mohl dostat do potíží, jeho život byl spořádaný a šťastný, neměl tedy nejmenší důvod chtít zmizet nebo snad spáchat sebevraždu.

Až o více než měsíc později, 20. prosince 2001, je ve městě Vidalia vzdáleném téměř 500 kilometrů od místa Wileyova zmizení z řeky vyloveno jeho tělo. Jeho šaty jsou potrhané.

Pitva následně odhalí 22 zlomenin na pravé straně a 15 na levé straně, což odpovídá pádu z velké výšky, při němž muž dopadl na pravou stranu. Tím je také vyloučena sebevražda, neboť zranění neodpovídají situaci, kdy by muž skočil nohama napřed.

Co se mu tehdy na mostě přihodilo? Co dělal v čase mezi půlnocí a 4 hodinou ranní místo toho, aby se vydal za svým otcem?

Byla to nehoda

Podle policie je vysvětlení celkem jednoduché. Wiley cestou ke svému otci zabloudí, dojede k mostu, z nějakého důvodu vystoupí z auta, bezprostředně poté přepadne přes zábradlí na mostě a zřítí se do řeky, která jeho tělo donese až do vzdálené Vidalie.

Úmrtí vědce je následně uzavřeno jako nehoda. Jenže celá věc je poněkud podivná. Skutečně Wiley více než tři hodiny bloudil kolem Memphisu a nedokázal najít cestu k domu svého otce? Co ho donutilo na mostě zastavit a proč vystoupil z auta?

Navíc plot na mostě není zase tak nízký, aby bylo možné přes něj přepadnout do řeky! Za zmínku stojí také fakt, že podle některých zdrojů policie smrt vědce vyšetřuje jako vraždu.

Velmi záhy ale do případu vstupuje FBI, která dospěje k závěru, že došlo k nešťastné souhře málo pravděpodobných okolností.

Zabila ho jeho práce?

Nad nebývalým zájmem FBI se pozastavují někteří pozůstalí, konspirační teoretici i novináři, podle nichž k tomu existuje jen jediný důvod – Wileyova práce. Muž se na Harvardu věnuje virovým onemocněním, studuje AIDS, ebolu, herpes i chřipku.

Po smrti je ale spojován zejména s výzkumem antraxu. Pár dnů po teroristických útocích na New York dostává řada politiků a novinářů obálky se smrtícím virem a agresivním protiamerickými hesly. Pět lidí po kontaktu s bílým práškem zemře a dalších 17 je nakaženo.

Jsou to právě obálky s antraxem, co vládu donutí podepsat tzv. vlastenecký zákon, který Spojeným státům umožňuje vojenské operace na Blízkém východě, neboť uvěří, že teroristické organizace disponují chemickými zbraněmi.

Později provedená šetření však prokazují, že antrax ve skutečnosti pochází z amerických laboratoří. Wiley je přitom považován za jednoho z mála odborníků, kteří by dokázali původ antraxu rychle odhalit. Byl snad umlčen dřív, než se mohl dostat na stopu skutečnému původu viru?