Saco je jedna z největších řek amerického státu Maine, pramení v Bílých horách a ústí do Severního Atlantiku. V amerických pověstech je známá především jako místo smrti.

V jejích vodách totiž dochází k vysokému počtu utonutí a může za to prý stará indiánská kletba!

V první polovině 17. století, kdy oblast začínají osidlovat angličtí kolonisté, je povodí řeky teritoriem kmene Sokoků.

Pod vedením velkého náčelníka Squandra domorodci a kolonisté vedle sebe řadu let žijí v míru, toto mírové soužití však podle legendy končí v létě roku 1675. Sokokové tráví léto na malém říčním ostrově dnes známém jako Factory Island a v ústí řeky o pár kilometrů níže po proudu ve stejnou dobu kotví anglická loď.

Během své výpravy narazí na Squandrovu ženu a jejich malého syna v kánoi. Tragédie na sebe nenechá dlouho čekat. Odstartovala smrt náčelníkovy rodiny sérii dalších tragických incidentů?

Každý rok tři mrtví

Co přesně se onoho osudného dne na řece stalo, není zcela jasné. Incident je vyprávěn v několika různých verzích. Všechny začínají tím, že angličtí námořníci zatouží ověřit si fámu, podle které indiánské děti umí už od narození plavat.

Prý se s touto schopností již rodí podobně jako zvířata. Přiblíží se proto ke kánoi nic netušící ženy, popadnou její dítě a hodí ho do vody. Podle jedné verze se žena vrhne do řeky a syna zachrání, chlapec ale o několik dnů později umírá.

V druhé verzi příběhu se žena v řece utopí spolu se svým dítětem a ve verzi třetí je dokonce těhotná, takže Squandro toho dne přichází o syna, manželku i své nenarozené dítě.

Pak už pověsti opět jednotně vyprávějí, jak třídenním truchlení náčelník Sokoků pronáší svou smrtící kletbu. V ní přikazuje duchům řeky, aby každý rok připravili o život tři bělochy, dokud neopustí břehy Saco. Později na řece skutečně zahyne mnoho lidí. Může za to kletba?

Smrtonosná řeka

Většina mainských obyvatel se během následujících staletí řece dalece vyhýbá, dokud se ve vodách Saco v daném roce neutopí tři lidé. I poté si ale říční duchové vybírají další oběti.

Po celé délce řeky prý dochází k neobyčejně vysokému počtu smrtelných incidentů. Výjimkou je zřejmě jen rok 1947, kdy v lokálním nedělníku Maine Sunday Telegram vyjde zpráva informující o zlomení kletby.

Během uplynulého roku totiž nebylo zaznamenáno jediné úmrtí na řece. Po roční přestávce však Saco začíná opět zabíjet. Naplňují říční duchové dál Squandrovu pomstu, nebo by na řece se silnými proudy lidé umírali stejně často i bez kletby?