Skip to content

Sny a skutečnosti o Frankensteinově monstru

Oblohou projede blesk, hradem otřese mohutný hrom a doktor Frankenstein zajásá. Jeho monstrum sešité s částí těl několika lidí právě pohnulo prsty… Mysleli jste si až dosud, že slavný horor Frankenstein je jen pohádka pro dospělé?

Omyl. Jeho základ se totiž opírá o skutečné události!

Portrét Mary Shelley. Foto: Wikimedia Commons

Další deštivý den, který musí Mary Shelley (tehdy ještě Mary Godwin) strávit se svými přáteli zavřeni v domě. Britská spisovatelka se svým budoucím manželem Percym B. Shelleym (1792–1822) a několika dalšími literáty tráví v květnu roku 1816 dovolenou ve Švýcarsku u Ženevského jezera a dlouhé chvíle si krátí vymýšlením příběhů.

Při jednom rozhovoru přijde řeč i na Erasma Darwina (1731–1802, dědeček slavného Charlese Darwina), anglického vynálezce a lékaře, který se zabýval patologií a pohrával si s myšlenkou oživení mrtvého těla pomocí elektrického proudu.

Právě tehdy se prý Mary Shelley zdá inspirující sen, který později zpracuje do svého slavného díla Frankenstein.

Karikatura Frankensteina z konce 19. století. Foto: Wikimedia Commons
TAJEMNÝ HRAD PLNÝ MRTVOL

„Viděla jsem studenty kacířského umění klečet vedle čehosi, co dávali dohromady. Viděla jsem příšerné natažené lidské zjevení, a pak jakýsi mocný stroj, a známky života, jež se začaly objevovat…“ popisuje Shelley svůj sen.

Když ale zapátráme v historii, zjistíme, že tento sen zřejmě nebyl spisovatelce jedinou inspirací. Na západě Německa poblíž Darmstadtu totiž stojí hrad Frankenstein a ten obestírají temné pověsti. V 18.

století zde žije alchymista Johann Dippel, který má ve sklepení hradu svou alchymistickou laboratoř a údajně se pokouší vyrobit elixír nesmrtelnosti. A na čem by měl své experimenty provádět než právě na tělech nebožtíků?!

Však se také městem šíří zvěsti, že z místního hřbitova mizí čerstvě pohřbená těla. Krade je snad Dippel jako „pracovní materiál“?

Monstrum ve filmech nezapomenutelně zahrál Boris Karloff. Foto: Wikimedia Commons
NE FRANKENSTEIN, ALE FRANKENSTEINENSIS

Pověsti mluví o tom, že alchymista v temných sklepeních těla rozřezává, studuje anatomii a některé části těl prý vaří a dál používá do svých lektvarů. Místní obyvatelé se Dippela bojí a obviňují jej z kacířství.

Alchymista je dokonce nějakou dobu vězněn. Podařilo se mu snad některého z nebožtíků opravdu oživit, podobně jako tomu bylo v románu Frankenstein? Konec Dippelovým experimentům učiní až silná exploze, která zničí část hradu i jeho laboratoř.

Příběh skutečné historické osoby se až neuvěřitelně podobá románové postavě, již stvořila Mary Shelley. Je velice pravděpodobné, že při své cestě do Švýcarska projížděla spisovatelka také Německem a možná navštívila i trosky tajemného hradu a slyšela místní legendy.

Stvořila tak svého doktora Frankensteina podle Johanna Dippela, který se prý sám často podepisoval podle názvu svého hradu – Frankensteinensis?

Jana Trnobranská

Foto: news.unl.edu, Wikimedia Commons
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články