Domů     Záhady historie
Sny a skutečnosti o Frankensteinově monstru
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 15.10.2020
5.3tis
Tvář, kterou zná celý svět – Frankensteinovo monstrum. Foto: news.unl.edu
205
SDÍLENÍ
5.3tis
ZOBRAZENÍ

Oblohou projede blesk, hradem otřese mohutný hrom a doktor Frankenstein zajásá. Jeho monstrum sešité s částí těl několika lidí právě pohnulo prsty… Mysleli jste si až dosud, že slavný horor Frankenstein je jen pohádka pro dospělé?

Omyl. Jeho základ se totiž opírá o skutečné události!

Tvář, kterou zná celý svět - Frankensteinovo monstrum. Foto: news.unl.edu Portrét Mary Shelley. Foto: Wikimedia Commons Karikatura Frankensteina z konce 19. století. Foto: Wikimedia Commons Monstrum ve filmech nezapomenutelně zahrál Boris Karloff. Foto: Wikimedia Commons
Portrét Mary Shelley. Foto: Wikimedia Commons

Další deštivý den, který musí Mary Shelley (tehdy ještě Mary Godwin) strávit se svými přáteli zavřeni v domě. Britská spisovatelka se svým budoucím manželem Percym B.

Shelleym (1792–1822) a několika dalšími literáty tráví v květnu roku 1816 dovolenou ve Švýcarsku u Ženevského jezera a dlouhé chvíle si krátí vymýšlením příběhů. Při jednom rozhovoru přijde řeč i na Erasma Darwina (1731–1802, dědeček slavného Charlese Darwina), anglického vynálezce a lékaře, který se zabýval patologií a pohrával si s myšlenkou oživení mrtvého těla pomocí elektrického proudu.

Právě tehdy se prý Mary Shelley zdá inspirující sen, který později zpracuje do svého slavného díla Frankenstein.

Karikatura Frankensteina z konce 19. století. Foto: Wikimedia Commons

TAJEMNÝ HRAD PLNÝ MRTVOL

„Viděla jsem studenty kacířského umění klečet vedle čehosi, co dávali dohromady. Viděla jsem příšerné natažené lidské zjevení, a pak jakýsi mocný stroj, a známky života, jež se začaly objevovat…“ popisuje Shelley svůj sen.

Když ale zapátráme v historii, zjistíme, že tento sen zřejmě nebyl spisovatelce jedinou inspirací. Na západě Německa poblíž Darmstadtu totiž stojí hrad Frankenstein a ten obestírají temné pověsti. V 18. století zde žije alchymista Johann Dippel, který má ve sklepení hradu svou alchymistickou laboratoř a údajně se pokouší vyrobit elixír nesmrtelnosti.

A na čem by měl své experimenty provádět než právě na tělech nebožtíků?! Však se také městem šíří zvěsti, že z místního hřbitova mizí čerstvě pohřbená těla. Krade je snad Dippel jako „pracovní materiál“?

Monstrum ve filmech nezapomenutelně zahrál Boris Karloff. Foto: Wikimedia Commons

NE FRANKENSTEIN, ALE FRANKENSTEINENSIS

Pověsti mluví o tom, že alchymista v temných sklepeních těla rozřezává, studuje anatomii a některé části těl prý vaří a dál používá do svých lektvarů. Místní obyvatelé se Dippela bojí a obviňují jej z kacířství.

Alchymista je dokonce nějakou dobu vězněn. Podařilo se mu snad některého z nebožtíků opravdu oživit, podobně jako tomu bylo v románu Frankenstein? Konec Dippelovým experimentům učiní až silná exploze, která zničí část hradu i jeho laboratoř.

Příběh skutečné historické osoby se až neuvěřitelně podobá románové postavě, již stvořila Mary Shelley. Je velice pravděpodobné, že při své cestě do Švýcarska projížděla spisovatelka také Německem a možná navštívila i trosky tajemného hradu a slyšela místní legendy.

Stvořila tak svého doktora Frankensteina podle Johanna Dippela, který se prý sám často podepisoval podle názvu svého hradu – Frankensteinensis?

Jana Trnobranská

Foto: news.unl.edu, Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 26.11.2021 1.5tis
V nedávné době se archeologům podařilo učinit nebývalý nález, jedná se o pozůstatky skutečně monumentálního komplexu, jenž je odborníky považován za největší a nejstarší dosud objevenou stavbu mayské civilizace. Komplex, který sloužil zřejmě ke společným rituálním obřadům, byl podle vědců postaven mezi léty 1000 a 800 před naším letopočtem na 1,4 kilometru dlouhém a 400 […]
od Pavel Polcar 25.11.2021 2.3tis
Zaniklé město Trója se rovněž jako Atlantida pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré negativní ohlasy. Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Nejdříve výsměch Přes počáteční výsměch si Schliemann se svým objevem na […]
od Pavel Polcar 24.11.2021 1.3tis
Nedaleko pyramid v Gíze byla egyptskými a japonskými archeology objevena 26 metrů dlouhá lať, jež tvořila část lodi významného egyptského panovníka Chufua nebo také Cheopse (zemřel 2566 př. n. l.) ze 4. dynastie. O existenci lodi se vědělo již od 80. let minulého století, avšak její části byly nalézány postupně. Chufuova loď je právem označována […]
od Eva Soukupová 24.11.2021 3.0tis
V Římské říši zřejmě nebylo mocnější a obávanější legie. Muži z 9. legie procházejí tvrdým tréninkem. Jsou silní a disciplinovaní. A pak jejich vojsko náhle přestává existovat. Názory na to, co se s vojskem stalo, se různí.     Obávaná 9. legie se za svou dlouhou historii se účastní mnoha důležitých historických bojů. Tisíce mužů […]
od Mirek Brát 22.11.2021 2.4tis
Byla to největší a nejznámější antická knihovna. Nacházela se na pobřeží Středozemního moře v egyptské Alexandrii, městě založeném Alexandrem Makedonským během výbojů jeho armád do Severní Afriky. Požár této knihovny se dostal do učebnic. Méně je známé, že Alexandrijská knihovna vyhořela opakovaně. Kolikrát? Helénistický vládce Egypta Ptolemaios I. Soter velmi podporoval vědy a vzdělanost. Aby […]