Oblohou projede blesk, hradem otřese mohutný hrom a doktor Frankenstein zajásá. Jeho monstrum sešité s částí těl několika lidí právě pohnulo prsty… Mysleli jste si až dosud, že slavný horor Frankenstein je jen pohádka pro dospělé?
Omyl. Jeho základ se totiž opírá o skutečné události!
Další deštivý den, který musí Mary Shelley (tehdy ještě Mary Godwin) strávit se svými přáteli zavřeni v domě. Britská spisovatelka se svým budoucím manželem Percym B. Shelleym (1792–1822) a několika dalšími literáty tráví v květnu roku 1816 dovolenou ve Švýcarsku u Ženevského jezera a dlouhé chvíle si krátí vymýšlením příběhů.
Při jednom rozhovoru přijde řeč i na Erasma Darwina (1731–1802, dědeček slavného Charlese Darwina), anglického vynálezce a lékaře, který se zabýval patologií a pohrával si s myšlenkou oživení mrtvého těla pomocí elektrického proudu.
Právě tehdy se prý Mary Shelley zdá inspirující sen, který později zpracuje do svého slavného díla Frankenstein.
TAJEMNÝ HRAD PLNÝ MRTVOL
„Viděla jsem studenty kacířského umění klečet vedle čehosi, co dávali dohromady. Viděla jsem příšerné natažené lidské zjevení, a pak jakýsi mocný stroj, a známky života, jež se začaly objevovat…“ popisuje Shelley svůj sen.
Když ale zapátráme v historii, zjistíme, že tento sen zřejmě nebyl spisovatelce jedinou inspirací. Na západě Německa poblíž Darmstadtu totiž stojí hrad Frankenstein a ten obestírají temné pověsti. V 18.
století zde žije alchymista Johann Dippel, který má ve sklepení hradu svou alchymistickou laboratoř a údajně se pokouší vyrobit elixír nesmrtelnosti. A na čem by měl své experimenty provádět než právě na tělech nebožtíků?!
Však se také městem šíří zvěsti, že z místního hřbitova mizí čerstvě pohřbená těla. Krade je snad Dippel jako „pracovní materiál“?
NE FRANKENSTEIN, ALE FRANKENSTEINENSIS
Pověsti mluví o tom, že alchymista v temných sklepeních těla rozřezává, studuje anatomii a některé části těl prý vaří a dál používá do svých lektvarů. Místní obyvatelé se Dippela bojí a obviňují jej z kacířství.
Alchymista je dokonce nějakou dobu vězněn. Podařilo se mu snad některého z nebožtíků opravdu oživit, podobně jako tomu bylo v románu Frankenstein? Konec Dippelovým experimentům učiní až silná exploze, která zničí část hradu i jeho laboratoř.
Příběh skutečné historické osoby se až neuvěřitelně podobá románové postavě, již stvořila Mary Shelley. Je velice pravděpodobné, že při své cestě do Švýcarska projížděla spisovatelka také Německem a možná navštívila i trosky tajemného hradu a slyšela místní legendy.
Stvořila tak svého doktora Frankensteina podle Johanna Dippela, který se prý sám často podepisoval podle názvu svého hradu – Frankensteinensis?
Jana Trnobranská
