15. srpna 1977: Astronom Jerry Ehman zachytí tzv. Wow! signál, nikdy nevysvětlený úzkopásmový signál přicházející zpoza hranic Sluneční soustavy.
Domů     Záhady historie
Socha Dia v Olympii: Tak úchvatná, že ji považovali ji za vtělení samotného boha!
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 4.11.2020
6.1tis
Jedno z uměleckých zobrazení sochy Dia v Olympii. Foto: Wikimedia Commons
626
SDÍLENÍ
6.1tis
ZOBRAZENÍ

O obrovské soše nejvyššího řeckého boha Dia (v prvním pádě Zeus – pozn. red.) píše historik Vojtěch Zamarovský: „Přímo v srdci Řecka na posvátné půdě olympijské, stál čtvrtý div světa, jehož tvůrcem byl jediný člověk.“

Mistrem, který se svým veledílem zapsal navždy do dějin umění, byl athénský sochař Feidiás (asi 490–430 př. n. l.).

Jedno z uměleckých zobrazení sochy Dia v Olympii. Foto: Wikimedia Commons Mince z Élidy, z jedné strany zachycující sochu Dia. Foto: Wikimedia Commons Socha Dia měla být skutečným skvostem. Foto: Wikimedia Commons Feidiova sochařská dílna v Olympii. Foto: Wikimedia Commons
Mince z Élidy, z jedné strany zachycující sochu Dia. Foto: Wikimedia Commons

Monument vystavěl v Diově chrámu, jedné z nejobdivovanějších světových staveb, jež vznikla pod taktovkou architekta Libóna z Élidy v 5. stol. př. n. l. Protože tehdy měla být v každém řeckém chrámu vystavěna socha příslušného boha, jemuž byl příbytek zasvěcen, i do Diova chrámu byl povolán umělec.

Dodnes není zcela jasné, kdy Feidiás sochu vytvořil, zda ve svém nejproduktivnějším věku (460–450 př. n. l.), nebo až ve stáří. Proč se právě jeho dílo zařadilo mezi sedm divů světa?

Socha Dia měla být skutečným skvostem. Foto: Wikimedia Commons

PŘEPYCHOVÝ A OHROMNÝ

Nejvíce ohromující na soše Dia byla její kolosálnost. Socha, která by se rovnala dílu bezpočtu dělníků, měla být vytvořena pouze jedním člověkem. Nad tím se pozastavují odborníci dodnes. Jak tento monument vypadal?

„Zachovaly se jeho popisy od očitých svědků (nejpodrobnější od Pausania) a jistou představu si o něm můžeme udělat i ze dvou vyobrazení na élidských mincích z 2. století, z doby císaře Hadriána,“ uvádí Zamarovský.

Jeho výška je odhadována různě. Zatímco básník Kallimachos z Kyrény (asi 305–240 př. n. l.) říká, že socha dosahuje do výše 37,5 stopy (tedy asi 12,5 metru), jiné záznamy přinášejí zprávu o „pouhých“ 9 metrech.

Přesto prý dílo ční až ke stropu chrámu a lidé jej hojně navštěvují. Věří, že se jedná o skutečnou podobu nejvyššího boha! Na soše se rozhodně nešetří. Celá je vytvořena ze zlata, slonoviny a drahého dřeva.

Z něj je sestaven trůn a vnitřek sochy, jejž však lidé nemohou spatřit. Kolosální výtvor budí respekt a obdiv. Kde vzal jediný člověk inspiraci k takovému dílu? Navštívil snad posvátný Olymp, kde podle mytologie sídlí řečtí bohové?

Feidiova sochařská dílna v Olympii. Foto: Wikimedia Commons

OPRAVDU DÍLO JEDNOHO MUŽE?

„Když Feidiás vztyčil tuto sochu v Diově chrámu, všichni přítomní žasli a ptali se ho, podle jakého vzoru ji vytvořil: zda vystoupil na Olymp, aby uviděl Dia, nebo zda Zeus sestoupil z Olympu, aby se mu ukázal,“ líčí Zamarovský.

Odpovědí stavitele má být údajně odkaz na 528. až 530. verš prvního zpěvu Íliady, eposu básníka Homéra. V letech 1954–1955 jsou v Olympii objeveny základy zdí a různé sochařské nástroje. Archeologové věří, že našli pozůstatky Feidiovy dílny.

Přinesou nová zjištění ohledně způsobu jeho tvorby? Na podkladě nálezů docházejí badatelé k závěru, že finální podoba Dia vznikala podle modelu sochy ve skutečné velikosti. Podle ní byly zřejmě vyráběny jednotlivé části.

Pravděpodobně se na stavbě podílelo několik učňů. Jak dlouho však práce trvaly, to zůstává dodnes otázkou. Velkolepé dílo, v němž se zrcadlil odlesk samotného Dia, však stihl smutný konec. Za vše může osudové přemístění sochy do Konstantinopole v roce 394.

Po několika stovkách let je její osud zpečetěn. Tuny zlata a cenností se údajně neubrání ohni, jenž v Konstantinopoli propuká. Socha je nenávratně zničena a veřejnost její příběh již nikdy zcela nepozná.

Michaela Vondrušková

Foto: Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 12.8.2022 2.5tis
Jisté je, že objev elixíru mládí by změnil svět. Ovšem, ani nechtěná odchylka, oproti původně zamýšlenému produktu, nemusí být úplně nezajímavá. Stalo se to prý v nějaké alchymistické laboratoři v Číně v devátém století. Pravda, elixír mládí to zrovna nebyl. Svět to ale určitě změnilo! Tradičně je citováno, že objev černého střelného prachu mají „na svědomí“ čínští alchymisté […]
od Mirek Brát 12.8.2022 3.0tis
Píše se rok 1942 a v pracovně říšského vůdce SS je stůl pokrytý odbornými články, knihami, ilustracemi a fotografiemi. Jejich společným jmenovatelem je čáp bílý (Ciconia ciconia). Heinrich Himmler je nadšený. Čápi pomohou třetí říši srazit nenáviděnou Anglii na kolena! Čáp bílý je v Evropě velmi oblíbeným ptákem. Každé malé dítě přece ví, že děti nosí […]
od Mirek Brát 11.8.2022 2.8tis
Mohutný hrad v maďarském městě Eger se proslavil hrdinskou obranou proti Turkům v šestnáctém století. Památkou na tuto dobu jsou i rozlehlé hradní kasematy, ve kterých se údajně objevují i záhadné paranormální jevy. Straší zde snad duchové tureckých vojáků, kteří se pokoušeli do hradní pevnosti prokopat? Nutno dodat, že zatímco prvnímu útoku turecké armády hrad […]
od Dalibor Vrána 11.8.2022 3.1tis
Žralok bílý patří právem k nejobávanějším predátorům. Říká se o něm, že je to dokonalý stroj na zabíjení. Ve vodě je rychlý jako střela, má několik řad zubů ostřejších než čerstvě nabroušené nože a stisk jeho čelistí drtí kosti stejně nezastavitelně jako ocelový píst. Dlouhé roky byl pro většinu lidí jen příšerou z legend a […]
od Pavel Polcar 10.8.2022 2.8tis
Život princů a princezen není vždy bezstarostný, možná tak ten v pohádkách, ale v historii jejich životy většinou nekončily příliš vesele. Vypravme se do londýnského Toweru, v němž byli uvězněni princové Edward a Richard. Důvodem jejich uvěznění bylo zabránění stát se králem a zjevným dědicem. V dubnu 1483, kdy zemřel král Edward IV., se nakrátko stal […]