Nepotopitelná loď o délce tří fotbalových hřišť a výšce jedenáctipodlažní budovy. Zaoceánský parník Titanic je chloubou své doby. Hned během své první plavby však narazí do ledovce a v noci z 14. na 15.
dubna 1912 klesne ke dnu. Opravdu však za všechno může ledová kra?
Největší parník své doby, který se honosí jménem Titanic, míří do New Yorku a na své palubě veze mnoho bohatých a známých lidí. Dne 14. dubna roku 1912 lehce po půl dvanácté večer zaznamená člen hlídky Frederick Fleet na hladině severního Atlantiku temný objekt.
„Ledovec přímo před námi!“ vykřikuje a trhá přitom provazem poplašného zvonce. Zkázu Titaniku však odvrátit nedokáže.
RODINNÉ TAJEMSTVÍ
Krátce po půlnoci probíhají na Titaniku poslední přípravy na evakuaci cestujících do záchranných člunů. Mezi tím vším probíhá tajné setkání vedoucích pracovníků. Mluví spolu o příčinách zkázy. „Bylo to tak, že na ledovec mě upozornil Frederick Fleet z předního stožáru.
A já jsem okamžitě vydal příkaz kormidelníkovi otočit prudce doleva,“ říká první důstojník William Murdoch (1873–1912).
„Takový rozkaz jsem rozhodně nedostal. Naprosto jednoznačně jsem slyšel, že mám otočit prudce doprava,“ říká kormidelní poddůstojník Robert Hitchins. Pravdu prý zná pouze druhý důstojník Charles Lightoller (1874–1952), který se schůzky také účastnil.
Nakonec se z něj stane jediný z přeživších.
Jenže o příčinách havárie se rozhodne mluvit jenom se svou manželkou Sylvií: Ta se pak o všech důležitých souvislostech zmiňuje před svou vnučkou jménem Louise Patten (*1954). A právě ona se je v září roku 2010 rozhodne odtajnit!
OSUDOVÝ OMYL
„Skutečným důvodem zkázy Titaniku byl fakt, že kormidelník otočil kormidlem na špatnou stranu,“ říká Patten. Z jakého důvodu došlo k této fatální chybě? V době vyplutí Titaniku prochází námořnictví radikální změnou.
Z plachetnic se přechází na paroplavbu a tyto změny znamenají také obměnu významu některých manévrovacích rozkazů. Část posádky Titaniku je zvyklá na staré typy povelů, část zná jejich moderní verze.
„Ledovec byl spatřen ve vzdálenosti přesahující tři kilometry. Bylo dost času se mu vyhnout. Ale kvůli nedorozumění kormidelník otočil loď místo doleva přesně opačně. I když byl na chybu upozorněn, bylo příliš pozdě a srážce s ledovcem se nedalo vyhnout,“ říká Patten.
Bylo tedy možné celé zkáze zabránit? Může za katastrofu Titaniku jedna zpackaná komunikace?
