Předpoklad, že smrt je i nezvratným koncem naší existence, „naboural“ nedávný výzkum. Mozek některých zemřelých totiž fungoval ještě dlouho poté, co nastala klinická smrt! Jak je to možné?

HRÁTKY SE SMRTÍ?

Experti z kanadské University of Western Ontario před několika dny zveřejnili šokující výsledky nové studie. Ta probíhala na jednotce intenzivní péče, kde leží vážně nemocní pacienti.

Mnozí z nich se nacházeli doslova na pokraji smrti, kterou se lékaři rozhodli zkoumat. Jak? Vzorek osob byl napojen na několik přístrojů, sledujících jejich životní funkce i mozkovou aktivitu EEG. A neotřelý pokus přinesl stejně výjimečné výsledky!

JE VĚDOMÍ NEZÁVISLÉ NA TĚLU?

Zatímco u většiny pacientů zmizely známky jejich mozkové aktivity brzy poté, co jim přestalo tlouci srdce, u menší části tomu bylo jinak. Elektroencefalograf totiž zaznamenal aktivitu i několik minut po jejich klinické smrti.

U jedné osoby dokonce vykazoval mozek činnost ještě celých 30 minut poté, co byla lékaři prohlášena za zemřelou! Je tedy naše mozková činnost částečně nebo zcela nezávislá na krevním oběhu a funkcích těla?! Jak je však něco podobného možné?

DOKÁZALI EXISTENCI „ŽIVOTA PO ŽIVOTĚ“?

Napoví nám cosi fakt, že tyto mozkové vlny vykazovaly stejné frekvence, na nichž „pracuje“ také mozek osob v hlubokém spánku? Funguje tedy lidské vědomí i poté, co naše tělo již dávno nevykazuje jiné známky života?

Zda jde o nepřímý důkaz „života po životě“ a záhadných prožitků blízké smrti NDE, si musí každý zvážit sám.

Každopádně podle amerického lékaře a spisovatele Raymonda A. Moodyho (*1944) tyto prožitky během klinické smrti zažívá mnoho osob a připadají jim více než reálné…