Příběhů o setkání se smrtí existuje mnoho, přesto se ale něčím podobají – lidé při nich často vidí podobné věci. Proč ale někdo spatří světelný tunel, jiný se setká se svými blízkými a další sleduje sám sebe, jak umírá? Podle odborníků lze tyto zážitky roztřídit do několika kategorií. Co je ale způsobuje? Vědci i spiritualisté se shodují

Lidé, kteří prožili klinickou smrt přinášejí z „druhého břehu“ nejrůznější svědectví. Zatímco nejčastěji slýcháme o světelných tunelech nebo andělech, existují také mnohé příběhy popisující peklo! Co zažili George Ritchie, Howard Storm a další? Démoni pálící lidi spoutané řetězy, ohnivá jezera plná hříšníků, ale i písnič

Rakouský básník Karl Skala je nasazen v Rusku jako voják během druhé světové války. V zákopech ho společně s přítelem Hannesem zasáhne výbuch granátu. Jeho přítel okamžitě zemře, a to přímo Skalovi v náručí. Ten prý v jednom okamžiku pocítí, jak je tažen kamsi pryč a spatří jasné zářící světlo. K čemu v tu chvíli došlo? Dva vojáci

Porodní či poporodní komplikace jsou noční můrou všech matek, otců, i lékařů a sester. Okamžiky plné nejradostnějšího očekávání se při nich mění v tragédie. A právě takhle smutný příběh se blížil ke strašnému konci i v roce 2014 na Floridě... Jenže pak se událo něco, pro co dodnes nikdo nemá vysvětlení. Stal se tehdy v porodnici skutečný zázrak? [gallery ids="163294,163297,163296,163300,163302,16

Lazarův fenomén či spontánní autoresuscitace je vzácný jev, kdy se klinicky mrtví lidé samovolně vracejí k životu poté, co lékaři snahy o oživení již vzdali. V roce 2014 na Floridě takto spontánně ožívá matka, která před 45 minutami zemřela na embolii plodovou vodou. Po probuzení pak prohlašuje, že ji zpět mezi živé poslal její zesnulý otec. Embolie plod

Je to jeden z nejčastěji citovaných případů údajného prožitku blízké smrti. Ve chvíli, kdy mladé ženě přestává sloužit mozek, zastaví se jí srdce a vypnou tělesné funkce, údajně opouští své tělo. Přesně si vybavuje situaci i děj na sále během operace, stejně jako setkání s mrtvými blízkými, k nimž doputovala temným tunelem. Jde o největší důkaz posmrtné existence? [gallery ids="161264,161266,1612

Prožitky blízké smrti jsou ve všech případech téměř totožné. Odborníci proto hledají odpověď na palčivou otázku: Jsou tato svědectví důkazem existence onoho světa, nebo jde jen o poslední signály umírajícího mozku?     Levitace nad vlastním tělem, tunel, jasné světlo na jeho konci, zemřelí příbuzní a uklidňující hudba. To jsou vzpomínky, k

Světlo na konci tunelu, příjemné pocity a andělské postavy jako průvodci duší. Tyto obrazy prý vidí většina lidí během klinické smrti. Nebýt psychologa Raymonda Moodyho, možná by se nad prožitky řady umírajících lidí jen mávlo rukou. Dokud nevydá americký psycholog, lékař a nakonec i spisovatel Raymond A. Moody mladší (*1944) svůj bestseller Život po životě, nejsou zážitky klinické smrti nijak o

Zatímco mnozí doufají, že úmrtím naše existence nekončí, většina vědců upozorňuje na neprokazatelnost tohoto předpokladu. Víc než hypotézy nám možná napoví unikátní pokusy. Vyřeší dotěrnou otázku, zda existuje „život“ po životě? Do ponurého nemocničního pokoje dopadají sluneční paprsky. Zatímco se zdravotní sestra chystá vpíchnout jednomu z pacientů injekci, ve vedlejším pokoji leží bledý stařec

Američan Bruce Kelley je na první pohled zcela obyčejný prodavač z Kalifornie. Jeho život ale náhle obrátí naruby série fóbií, které se objeví zničehonic. Zajde to tak daleko, že pouhá jízda výtahem nebo opláchnutí obličeje je pro něj noční můra. Nic z toho si nedokáže vysvětlit.     Kromě chorobného strachu z vody, uzavřených prostorů nebo