V polovině ledna letošního roku odstartovala do vesmíru raketa soukromé novozélandské společnosti Rocket Lab. Jejím úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu Země několik satelitů.

Záhy se však ukázalo, že kromě zmíněných satelitů byla na orbitu umístěna také skoro metr velká „disko“ koule, která by se po 9 měsíců měla stát nejsvětlejším bodem na naší noční obloze.

Netřeba jistě zdůrazňovat, že astronomové zuří a nechápou, jak si to novozélandská společnost mohla dovolit. „Disko“ koule jim totiž bude svým jasem značně znesnadňovat práci.

Je nutné také podotknout, že nikdo neměl o záměrech společnosti ani tušení a celá tato akce je soukromým podnikem uvedené firmy.

Podle zástupců společnosti Rocket Lab má tato „disko“ koule (která již získala přezdívku „Humanity Star“) připomínat lidstvu křehké postavení Země ve vesmíru. Zároveň také chtěli tímto činem otevřít diskuzi na téma komerčního využití vesmíru.

Samotná koule je vyrobena z uhlíkových vláken a na jejím povrchu se nachází 65 vysoce reflexních panelů. Ty budou zachytávat sluneční paprsky a odrážet je směrem k zemskému povrchu, díky čemuž se koule stane nejsvětlejším objektem na noční obloze. Po 9 měsících by měla sestoupit do atmosféry a shořet.

„Humanity Star“ je velmi kontroverzní projekt. Najdou se lidé, kteří ho schvalují a považují za přínosný. Je ale mnohem více těch, kteří ho odmítají.

„Většina z nás by si nemyslela, že by bylo hezké, kdybych umístil velké blikající světlo na ledního medvěda nebo kdybych vyvěsil slogan mé společnosti přes nebezpečný horní úsek Mount Everestu,“ napsal například americký astrobiolog Caleb Scharf.

Pokud však bylo cílem společnosti skutečně vyvolat debatu o komerčním využití vesmíru, pak dosáhli úspěchu.

Krátce po oznámení vypuštění „disko“ koule na orbitu se totiž rozpoutala čilá debata mezi odborníky o tom, zda je tento čin právně postižitelný, a jak rozlišit přijatelné a nepřijatelné komerční využití vesmíru.