Německá vzducholoď Hindenburg shořela v roce 1937. Katastrofa si vyžádala 36 životů. Stavbu i provoz Hindenburgu financovala nacistická vláda, proto byla vytouženým cílem útoku Hitlerových odpůrců.

Příčina zkázonosného požáru není dodnes známá… Co se tehdy vlastně stalo?

Vzducholoď Hindenburg je stále opředena stále tajemstvím. Původně se loď měla jmenovat podle Adolfa Hitlera, později se ale tvrdilo, že jí Hitler zamítl kvůli pověrčivosti.

Dne 3. května 1937 vyrazil Hindenburg z Frankufurtu. Na palubě se nacházelo 36 cestujících a 61 členů posádky. Do New Yorku se ale kvůli nepřízni počasí dostal s několikahodinovým zpožděním.

Aby potíží nebylo málo, nad letištěm vládly velice špatné povětrnostní podmínky, a Hindenburg musel setrval ve vzduchu. Manévr kolem kotevního stožáru byl ale pro loď i posádku velice náročný.

MNOHO TEORIÍ KATASTROFY

Celý svět se ptal, co bylo příčinou havárie. Jedna z prvních verzí zněla, že manévr kolem stožáru byl špatně naplánovaný a příliš namáhaná vyztužená lana nevydržela ostrou zatáčku. Tomu ale odporovala barva plamenů, protože vodík je při spalování bezbarvý.

Další teorie zněla, že jde o odplatu zaměstnanců přepravní společnosti Delag. S ohledem na bezpečnost měly německé vzducholodi přejít z vodíku na hélium. Jenže kvůli menší nosnosti by musel být omezen nejen počet cestujících a nákladu, nýbrž i personálu.

Mnohem závažnější bylo obvinění, že havárie je dílem britských agentů, kteří se obávali možného nasazení Hindenburgu jako válečného stroje v případě války.

Podle konspiračních teorií příslušníci gestapa přichystali časovanou bombu, umístěnou v zadní části trupu, která měla vybuchnout v tobě, kdy Hindenburg přistál na zemi.

nepřízeň počasí a silný protivítr však vzducholoď zdržely, takže bomba vybuchla v tobě, kdy přistávala.

ZASTAVENÉ VYŠETŘOVÁNÍ

Vyšetřování se však ještě pořádně nerozběhlo, a to na přímý příkaz Hermanna Göringa. Jen málokdo tento krok chápal, zvláště když se mohla odhalit sabotáž.

Jeho krok nebyl nikdy zdůvodněn, až několik let po válce se tvrdilo, že se jeho agenti dostali na stopu rozsáhlého spiknutí proti Hitlerovi a jako jeden z projevů odporu a nesouhlasu s jeho politikou se rozhodli Hindenburg zničit v podstatě odhadnutým způsobem prostřednictvím časované bomby.

Až v roce 2000 přišla NASA s teorií, že před oním letem byl plášť Hindenburgu natřen barvou obsahujícím vysoce hořlavou celulózovou složku.

Při přistání po průletu bouřkou byla kostra nabita statickou elektřinou, a po vyhození lana přeskočila jiskra mezi uzemněnu kostrou a potahem.