Jeskyně Býčí skála se nachází ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. V roce 1872 zde učinil objev evropského významu archeolog Jindřich Wankel.
Byly tu objeveny nejen nálezy v podobě hliněných nádob, bronzových sošek, zbraní, šperků ze zlata, ale i množství lidských a zvířecích kostí…
Násilná smrt lidských obětí?
Údajně zde bylo pohřbeno více než 40 lidí. Lidé prý zemřeli násilnou smrtí, v lebkách měli hluboké rány a v žebrech bronzové hroty šípů. Prostor jeskyně byl patrně využíván jako jeskynní svatyně.
Ve starší době železné zde mohly být provozovány náboženské obřady a rituály, čemuž nasvědčuje skutečně široké spektrum nalezených obětin (lidských, zvířecích, vegetabilních a „symbolického“ usmrcování velkého množství předmětů) spojených s obřady renovace, reprodukce, obecně obnovy světa a znovuzrozením. Lidé zde mívají velice negativní pocity, hlásí i úbytek energie až podlamování kolen.

Balada „Svatební košile“
Jihozápadně od obce Velhartice se taktéž nachází strašidelné místo. Proč se nemá chodit na místní ponurý, děsivý hřbitůvek, to věděl již Karel Jaromír Erben, který se zde nechal inspirovat k sepsání balady Svatební košile.
Na různé podivné síly citliví lidé říkají, že dodnes lze údajně dokonce vystopovat místo, kde umrlec přenesl svoji milou přes hřbitovní zeď.
Satanské mše?
Podle pověstí se kdysi dávno na hřbitově odehrály černé satanské mše s pokusem o oživení mrtvých. Negativní síly, které byly vyvolány, zde zřejmě převládají až do dnešních dnů.
Podle jedné z místních legend unesli satanisté z nedalekého dvorce krásnou pannu a obětovali ji při svém rituálu.

Záhadná dívčí tvář i trpící strom
Zcela jistě na tomto hřbitově dodnes zbylo něco velice zlého. Třešeň, která zde vyrostla, se zkroutila do tvaru odporné smrtelné křeče. Mrtvý pahýl tohoto žalostně zmučeného stromu tu vně hřbitovní zdi, jižně od vstupní brány, stále ještě stojí…
Skutečně tedy tímto místem prostupuje čiré zlo? Protože jako kdyby to nestačilo, skrývá hřbitov ještě jednu zvláštnost.
Na zděném štítu hřbitovního kostela již odedávna příchozí zaznamenávají několik tmavých skvrn, které při pozornějším pohledu nápadně připomínají dívčí tvář. Skvrny prý na chvíli zmizí, když štít dostane novu omítku či nátěr, ale pak se znovu objevují. Jedná se snad o tvář nebohé, zavražděné dívky?