Prestižní přímořské předměstí řecké metropole Athén nese název podle stejnojmenného jezera Vouliagmeni. Toto jezero s brakickou vodou je označováno jako geologický zázrak. Jeho hlubiny jsou však smrtící.

Jedni hovoří o složitém systému podzemních jeskyň, druzí o démonech, kteří zde číhají na člověka!

V jezerní vodě byl detekován i sirovodík. Ten zde však člověku není nijak nebezpečný. Jezero je prezentováno jako unikátní termální lázně doplněné pásem středomořské vegetace.

Geologie versus historiografie

Záhadu kolem jezera řešili i historikové. V žádných antických pramenech o něm nenašli ani zmínku, byť se nachází v těsném sousedství Athén jako kolébky klasického řeckého starověku. To vede k domněnce, že snad jezero vzniklo relativně nedávno.

Původně bylo celé skryté v masivu hory. Při zemětřesení však spadla přírodní klenba tohoto obřího krytého bazénu a jezero se objevilo v plné kráse. V jedné části jezera pak má být pod vodou vstup do unikátního zatopeného podzemí v celkové délce přes čtyři kilometry!

Záhada jezerních hlubin

Poprvé se o průzkum jezerních vod pokoušeli němečtí potápěči v době okupace Řecka za druhé světové války. Po válce se přidali vědci i nadšení amatéři. Výsledkem bylo osm mrtvých potápěčů. Těla dvou mladých Američanů prý byla objevena až po třiceti pěti letech.

Následoval úplný zákaz potápění. Výjimku mají pouze specializované vědecké expedice. Proč je voda v jezeře na povrchu „lázeňsky léčivá“ a v hlubinách smrtící? Legendy a různé spekulace hovoří o tajemných bytostech žijících právě v zatopených jeskyních.

Pravda je, že flóra a fauna v jezeře je velmi specifická. Žádnou podezřelou biologickou entitu se však v jezeře zatím nepodařilo objevit, ačkoli je lokalita hojně navštěvovanou turistickou atrakcí. Příčiny vysokého počtu tragických potápěčských nehod jsou tak připisovány velké hloubce, dusíkovému opojení, zrádným proudům, ztrátě orientace a nedostatečnému tréninku pro potápění v této složité lokalitě.