Postarší mág s černou kápí na hlavě namaluje na zem magický kruh. Pak otevře zaprášený Lemegeton a začne z něj odříkávat tajemné formulky. 

Chce totiž vyvolat démona Astarotha, okřídlenou bytost, jež sedlá pekelného ještěra. Vzduch se náhle zatetelí. Je možné, že se mágovi podařilo děsivou stvůru z jiných sfér skutečně přivolat?

Na masivním dubovém podstavci leží impozantně vyzdobená kniha. Otevřená je na poslední, zatím ještě nedopsané stránce. Postava stojící za pultíkem se zhluboka nadechne, namočí brk do kalamáře a dá se znovu do psaní.

Kdo magický spis zvaný Lemegeton, obsahující informace o vyvolávání dobrých i zlých duchů sepsal, není dodnes jasné. Zřejmé není ani to, kdy se tak stalo. Podle některých odborníků stojí za vznikem jeho nejstarší části dokonce apoštol Pavel (asi 5–67).

„Autorství třetího dílu knihy je připisováno apoštolu Pavlovi, který ho měl sepsat kolem roku 50 v řeckém Korintu,“ domnívá se současný americký záhadolog Mitch Henson. Je ale něco takového vůbec možné?

Zaříkadla krále Šalamouna  

O vyvolávání démonů, andělů a jiných astrálních bytostí jeví velký zájem údajně už izraelský král Šalamoun (vládl asi 970–931 př. n. l.). Toho podle legendy navštíví archanděl Rafael, který mu předá kouzelný prsten, jímž je možné vyvolávat démonické bytosti.

Na základě pokusů s unikátním klenotem pak prý král sepíše spis známý jako Klíčky Šalamounovy. Podle jiných teorií však dílo vznikne až ve středověku.

„Anonymní autor, či autoři mohli při jeho psaní vycházet z knihy zvané Šalamounova závěť, o níž se zmiňuje už antický historik Josephus Flavius,“ upozorňuje britský historik Owen Davies (*1969).

Klíčky Šalamounovy následně inspirují středověké okultisty k sepsání podobně laděných děl, mimo jiné i k vytvoření Lemegetonu, známého také pod názvem Menší klíčky Šalamounovy. 

Správné magické přísady 

„Volám a zaklínám tě, duchu Astarotha, a silou nejvyššího majestátu ti poroučím skrze beralanensis baldachiensis, paumachia a apologiae sedes,“ vykřikuje zahalený mág a pokračuje:

„Jménem nejmocnějších princů, géniů, světlonošů a ministrů Tartaru, skrze nejvyšší prince dlící ve věčném odporu v deváté legii tě volám a zaklínám.“ K vyvolání mocného démona Astarotha však bude muset odříkat ještě pěknou řádku slov.

Jejich přesné znění je dodnes možné vyčíst z první části Lemegetonu zvané Goetie. Navíc je nutné znát správné magické přísady a použít odpovídající kouzelnické předměty. Hlavně je však nutné být dostatečně mentálně silný, aby se vám démon nevymkl kontrole.

K tomu má dopomáhat speciální pentagram, Šalamounova pečeť, či magický trojúhelník.   

Démon přichází

Tajemný rituál se pomalu chýlí ke konci. V místnosti to podivně jiskří, praská a páchne. „Ó, duchu Astarotha, protože jsi byl ochoten přijít na mé volání a svědomitě splnil všechny mé rozkazy, propouštím tě,“ šeptá vysílený mág.

Právě se mu totiž podařilo vyvolat temného Astarotha, jenž je prý schopen správně odpovědět člověku na každou jeho otázku. Vzhledem k tomu, že jde o pekelného vévodu, je ho podle Lemegetonu možné přivolat jen od slunce východu do pravého poledne.

A navíc jen za jasného počasí. Kromě Astarotha se podle prastaré knihy dá přivést na světlo boží dalších 71 démonů. To ale mág moc dobře ví. Když sejme kápi, vyjde totiž najevo, že jde o britského okultistu Aleistera Crowleyho (1875–1947).

Právě on provede na začátku 20. století redakci první části knihy a obohatí ji o astrologickou korespondenci. Sám se přitom pokouší o vlastní temné rituály. Opravdu tento dávný magický návod funguje?