Bezprostřední příčinou ke stavbě nového hradu Točníka byl bezpochyby požár, který roku 1395 poškodil původní králův hrad Žebrák.

Nedlouho poté si tedy začal král Václav IV. stavět honosnější a pohodlnější hrad Točník, a to na vyvýšenějším místě vzdáleném od Žebráku snad i méně než 500 metrů.

Točník byl pravděpodobně postaven v letech 1398–1401 na témže skalním hřebeni křemencového valu o sto metrů výše než Žebrák. Už roku 1400 nechal Václav IV. na Točník převézt a uložit tam část královského pokladu.

Sídlo nejednoho ducha…

Hrad Točník, ostatně jako každé starobylé sídlo, je opředen příběhy o nadpřirozených aktivitách. Místní lidé věří, že po jeho chodbách bloudí duch samotného krále Václava IV. a také duch podkoního, který kdysi na hradě sloužil.

Dokonce i sám císař Rudolf II., jenž byl znám svojí pověrčivostí, odmítal na Točníku přespat.

Záhada Černého jezírka

Další strašidelný příběh se váže k tajemnému Černému jezírku, nacházejícímu se pod hradbami Točníka.

Jezírko, dříve obklopené hustými lesy, má temně černou vodu a místní pověsti hovoří o tom, že v něm sídlí duše nevinných obětí, které dal král Václav IV. popravit.

Tajná komnata Václava IV.

Na ještě starším hradě Žebrák zase místní legenda vypráví o tajné komnatě, jež se otevírá pouze jednou za rok, a to konkrétně na svátek svatého Rufa. Ten, kdo do ní vstoupí, prý spatří krále Václava IV., jak zde hostí své přátele.

Pokud návštěvník přinese dobré zprávy, je odměněn, ale pokud špatné, čeká ho údajně velmi krutý trest…

Strašidelné příběhy ze současnosti

Strašidelné historky kolem Točníka a Žebráku se však neomezují jen na dávné pověsti. Jeden z kastelánů tvrdí, že důkazy o přítomnosti duchů vnímá i ve zvláštním chování svých psů, kteří se někdy odmítají přiblížit k určitým místům na hradě.

Jednou zde dokonce natáčel štáb – a když si později prohlíželi záběry, objevili na nich tajemnou rytířskou hlavu v brnění, která je v šeru pozorovala.

Tento záběr všechny šokoval a posílil pověst hradu jako místa plného tajemství… Někdejší kastelán hradu Točník, jenž zde kdysi přespával, zase vzpomíná na nevysvětlitelné zvuky, které ho v noci děsily.

„Objevovaly se zvuky, které se nedají napodobit ani vysvětlit,“ přiznává muž, jenž se skutečně domnívá, že tyto zvuky patří právě duchům.