reklama
30. června 1908: V centrální Sibiři nedaleko řeky Podkamenná Tunguska dochází k extrémně silné ničivé explozi, která se do dějin zapisuje jako tunguská událost. Incident zůstává nevysvětlen.
Domů     Vesmír a technologie
Tabbyina hvězda: jedna z největších záhad vesmíru
Mirek Brát
od Mirek Brát 3.2.2022
2.7tis
K objevení záhady Tabbyiny hvězdy zásadně přispěl vesmírný teleskop Kepler, který sloužil ke zkoumání exoplanet. Zdroj obrázku: NASA, Public domain, via Wikimedia Commons
277
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Její oficiální název KIC 8462852 není příliš zapamatovatelný. Proto se jí také častěji říká Tabbyina hvězda podle americké astronomky Tabethy Boyaijan přezdívané Tabby. S Tabbyinou hvězdou je spojena jedna z největších vesmírných záhad. O co se jedná?

Tabbyina hvězda na infračerveném a ultrafialovém snímku. Zdroj foto: Infrared: IPAC/NASA  Ultraviolet: STScI (NASA), Public domain, via Wikimedia Commons Tabbyinu hvězdu najdeme v souhvězdí Labutě. Zdroj foto: Johannes Hevelius - Scanned by: Torsten Bronger 2003 April 4, Public domain, via Wikimedia Commons Jedna z teorií tvrdila, že za kolísání jasu hvězdy KIC 8462852 může pole trosek po nějaké vesmírné kolizi. Zdroj foto:  NASA/JPL-Caltech, Public domain, via Wikimedia Commons

K objevení  záhady Tabbyiny hvězdy zásadně přispěl vesmírný teleskop Kepler, který sloužil ke zkoumání exoplanet. Zdroj obrázku:  NASA, Public domain, via Wikimedia Commons

Green Bank Telescope ve Virginii. Právě toto zařízení bylo použito pro zkoumání záhadného fenoménu Tabbyiny hvězdy. Zdroj foto:   NRAO/AUI/NSF, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons

Tabbyina hvězda je od naší planety vzdálena 1500 světelných let. Nachází se v souhvězdí Labutě. Hvězda byla identifikována astronomy již na konci devatenáctého století. Objevení záhadného chování hvězdy bylo však učiněno až docela nedávno z katalogu teleskopu Kepler, který zaznamenával změny světelného jasu hvězd.

Světelná křivka této hvězdy byla více než podezřelá! Nejprve se vědci domnívali, že jde o technickou poruchu teleskopu.

Tabbyina hvězda na infračerveném a ultrafialovém snímku. Zdroj foto: Infrared: IPAC/NASA Ultraviolet: STScI (NASA), Public domain, via Wikimedia Commons

Co může za stínění hvězdy?

Jde o to, že kolísání jasu Tabbyiny hvězdy se jeví tak, jakoby ji stínily obrovské stavby, které tam postavila neznámá civilizace. To opravdu není žert, takové vysvětlení nabídli i někteří astronomové. Na Tabbyinu hvězdu byl z toho důvodu namířen i jeden z nejvýkonnějších radioteleskopů světa, stometrový Green Bank Telescope v Západní Virginii.

Green Bank Telescope ve Virginii. Právě toto zařízení bylo použito pro zkoumání záhadného fenoménu Tabbyiny hvězdy. Zdroj foto: NRAO/AUI/NSF, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Zatím se nepodařilo potvrdit ani nějakou logickou teorii v souladu s fyzikálními zákony. Neobstála tak hypotéza, že změnu jasu Tabbyiny hvězdy způsobuje přechod velké planety. Analyzovala se též možnost, že zastínění hvězdy má na svědomí roj komet.

Rovněž negativní výsledek. Pole planetárních trosek po nějaké dávné kolizi? Samá voda…

Jedna z teorií tvrdila, že za kolísání jasu hvězdy KIC 8462852 může pole trosek po nějaké vesmírné kolizi. Zdroj foto: NASA/JPL-Caltech, Public domain, via Wikimedia Commons

Dysonova sféra

Skeptikům v případě Tabbyiny hvězdy zůstávají oči pro pláč, zastáncům mimozemského života naopak v rukou zajímavá teorie Dysonovy sféry. Co je to Dysonova sféra? Představte si obří konstrukci, která celou Tabbyinu hvězdu obepíná (mimochodem, hvězda je jen o málo větší než naše Slunce).

Tabbyinu hvězdu najdeme v souhvězdí Labutě. Zdroj foto: Johannes Hevelius – Scanned by: Torsten Bronger 2003 April 4, Public domain, via Wikimedia Commons

Z vnitřní strany Dysonovy sféry je pak možno získat tolik energie, že by to mohlo stačit ke kolonizaci okolního vesmíru a ještě by určitě zbylo i něco do rezervy na topení do konce letošní zimy.

Foto: 1 - Infrared: IPAC/NASA Ultraviolet: STScI (NASA), Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Johannes Hevelius - Scanned by: Torsten Bronger 2003 April 4, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - NASA/JPL-Caltech, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - NRAO/AUI/NSF, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons, 5 - NASA, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Filip Appl 28.6.2022 1.7tis
Vývoj robotů jde dopředu skutečně mílovými kroky. Dokládá to i oznámení miliardáře Elona Muska, šéfa americké společnosti Tesla. Právě ta nyní vyvíjí nového humanoidního robota jménem Optimus. Optimus má měřit 173 centimetrů a vážit 57 kilogramů. Je naprogramován tak, aby se dokázal orientovat v prostoru a plnit jednoduché povinnosti. Pomáhat by měl v továrnách a […]
od Mirek Brát 25.6.2022 1.7tis
Díla romanopisce Julese Verna udivují i v moderní současnosti množstvím faktografie, vizionářským přístupem a bohatstvím témat. Někteří badatelé se však domnívají, že je mezi řádky textu ukryté i cosi navíc. Konkrétní romány jsou dokonce spojovány se záhadou templářského pokladu. Jules Verne byl nejen skvělý vypravěč, který do svých děl umně začlenil mnoho technických a vědeckých poznatků. […]
od Mirek Brát 24.6.2022 821
Některé regiony, aby lapaly pocestného na večeři a nocleh rybářskou sítí. Jiné čelí celosvětové invazi záhadologů. Legendární Oblast 51 za „velkou louží“ zná asi většina z nás. A co takhle její evropský protějšek, kterým může být i francouzská vesnice Rennes-le-Château? V obci žije necelá stovka obyvatel. Každý rok sem však přijíždějí desítky tisíc lidí ze všech […]
od Mirek Brát 23.6.2022 1.7tis
Kde je voda, tam může být život. Tak zní ve zjednodušené podobě vědecká poučka. První molekula života se vykulila na souš právě z oceánu. I z toho důvodu je dávána možná existence živých organismů mimo naši planetu do souvislosti s vodním prostředím. Kde hledat ve vesmíru vodu? Voda ve vesmíru existuje. Najdeme ji v mezihvězdných […]
od Adriana Vojtíšková 21.6.2022 3.1tis
Pruhy zcela obyčejné, nebo mající hlubší význam? Takovou otázku si pokládá veřejnost při pohledu na snímky ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter.   Tmavé i světlé svažující se pruhy (tvarem připomínající pánskou kravatu) se na Marsu vyskytují především v oblasti Arabia Terra. Klesající pruhy jsou většinou malé útvary o délce maximálně několika stovek metrů. Americké profesorky […]