Její oficiální název KIC 8462852 není příliš zapamatovatelný. Proto se jí také častěji říká Tabbyina hvězda podle americké astronomky Tabethy Boyaijan přezdívané Tabby. S Tabbyinou hvězdou je spojena jedna z největších vesmírných záhad. O co se jedná?
Tabbyina hvězda je od naší planety vzdálena 1500 světelných let. Nachází se v souhvězdí Labutě. Hvězda byla identifikována astronomy již na konci devatenáctého století. Objevení záhadného chování hvězdy bylo však učiněno až docela nedávno z katalogu teleskopu Kepler, který zaznamenával změny světelného jasu hvězd.
Světelná křivka této hvězdy byla více než podezřelá! Nejprve se vědci domnívali, že jde o technickou poruchu teleskopu.
Co může za stínění hvězdy?
Jde o to, že kolísání jasu Tabbyiny hvězdy se jeví tak, jakoby ji stínily obrovské stavby, které tam postavila neznámá civilizace. To opravdu není žert, takové vysvětlení nabídli i někteří astronomové. Na Tabbyinu hvězdu byl z toho důvodu namířen i jeden z nejvýkonnějších radioteleskopů světa, stometrový Green Bank Telescope v Západní Virginii.
Zatím se nepodařilo potvrdit ani nějakou logickou teorii v souladu s fyzikálními zákony. Neobstála tak hypotéza, že změnu jasu Tabbyiny hvězdy způsobuje přechod velké planety. Analyzovala se též možnost, že zastínění hvězdy má na svědomí roj komet.
Rovněž negativní výsledek. Pole planetárních trosek po nějaké dávné kolizi? Samá voda…
Dysonova sféra
Skeptikům v případě Tabbyiny hvězdy zůstávají oči pro pláč, zastáncům mimozemského života naopak v rukou zajímavá teorie Dysonovy sféry. Co je to Dysonova sféra? Představte si obří konstrukci, která celou Tabbyinu hvězdu obepíná (mimochodem, hvězda je jen o málo větší než naše Slunce).
Z vnitřní strany Dysonovy sféry je pak možno získat tolik energie, že by to mohlo stačit ke kolonizaci okolního vesmíru a ještě by určitě zbylo i něco do rezervy na topení do konce letošní zimy.
