Údolí smrti. Jedno z nejsušších, nejvíce nehostinných míst na planetě. A přece podle legend nebývalo vždy takové. Indiánské kmeny, které v jeho okolí žily, ve svých legendách vyprávěly o místě plném zeleně. Těžko věřit, že mělo ležet na místě, kterému dnes říkáme Údolí smrti. Jak se podle nich stala z hojností oplývajícího kusu země taková pustina? Podle

Vysoce vyspělá aztécká kultura v Jižní Americe si libuje v lidských obětech, které si prý žádají sami bohové. Nejčastějšími oběťmi tam jsou váleční zajatci a otroci.     Zvláště k zajatcům se zde chovají ohleduplně, neboť jejich prostřednictvím mohou Aztékové důstojně oslavit své vítězství. Obvykle jim kněží zaživa vyrvou srdce z hrudi, a mn

V mexickém státě Pueblu nedaleko Tehuacánu byl objeven chrám z rozmezí let 1000 až 1260, který je první objevenou svatyní zasvěcenou bohu Xipe Totecovi. Za objevem stojí archeologové z Národního institutu antropologie a historie (INAH). Kromě ruin chrámu indiánského kmene Popoluca ve střední části Mexika archeologové objevili i kamenné ar

Archeologové v Mexiku objevili nové části stavby vyrobené z lidských lebek. Má se za to, že věž postavili Aztékové, ale není zcela známo proč. Lebky zřejmě patřily  rituálně zavražděným obětem, mezi nimiž byly i děti.     Děsivou věž před více než 500 lety vybudovali Aztékové ovládající dnešní území středního Mexika. Zmiňována je již v

Většina starých civilizací se ve svých pamětech shoduje, že veškeré učení jim předali bohové, kteří sestoupili z nebes. Aztécký bůh Quetzalcoatl je ale jiný. Má prý hadí vzezření a přichází odněkud z východu. Po několika desetiletích, kdy předá všechny své znalosti, mizí kdesi na moři. A podobnou zkušenost nemají jen Aztékové. Když v roce 1519 na břez

Sto devatenáct nových lidských lebek, takový objev učinili nedávno archeologové v Mexiku, kde byla před pěti lety nalezena první část věže lebek, která vznikla za doby Aztéků a byla součástí velkého chrámu. Díky nejnovějšímu odhalení se tak věž skládá nikoliv ze 484 lidských lebek, ale z dohromady 603 lebek, které patřily lidským obětem, které byly nabídnuty bohu

Oblast Střední Ameriky je nebývale bohatá na všemožné legendy o tajemných a bájných tvorech. Patři mezi ně i velká šelma připomínající křížence pumy a vlka zvaná onza. Dle zkazek má dodnes přežívat na území mexických států Sinaloi a Sonora. Jde opravdu jen o mýtus? „Zbarvením se velmi podobala pumě ale vzhledem zase připomínala vlka. Její tělo prý bylo protá

Až donedávna o nich archeologové neměli ani tušení. Teprve před několika desetiletími začali při vykopávkách na území dnešního Mexika objevovat podivné malé předměty ve tvaru lidské lebky s vyvrtanými otvory. Dnes se jim pro jejich děsivý zvuk říká píšťaly smrti. Kresba tajemného nástroje, f

Traduje se, že středoamerická civilizace Aztéků patří k nejkrutějším národům na světě. Při krvavých obětních rituálech prý vraždí tisíce lidí, a to vše s jediným cílem – udržet svět v chodu a nakrmit hladového boha Huitzilopochtliho, aby ráno opět vyšlo Slunce... O brutální výjevy nebyla v říši Aztéků nouze. Den je dusný

Xipe Totec je pro kulturu Aztéků důležitým a poměrně univerzálním bohem. Jeho symbolem je kukuřičné semínko, které shazuje svou vnější vrstvu a začíná klíčit, a také had svlékající se z kůže. Je symbol obnovy života u Xipe Toteka tak výrazný, že podle něj Aztékové zařídí i své rituály? Uznáván je jako bůh zemědělství, vegetace, východu, obnovy, jara, zlatníků a stříbrníků, osvobození či ročních