Kdo si myslí, že její energii lze zkrotit, ten dříve nebo později narazí. Bohyně, jejíž jméno zní celou Mezopotámií a Babylonem, není žádná naivní křehotinka. Inanna představuje ženský aspekt v celé jeho síle. Je to již 6000 let, co podél břehů Eufratu a Tigridu stojí chrámy zasvěcené nejvlivnější sumerské bohyni, jíž se dobová mytologie zabývá vůb

Legenda o takzvané „zelené ženě z Babylonu“ patří k nejznámějším neověřeným příběhům archeologie 20. století. Podle rozšířených, avšak nikdy nepotvrzených tvrzení měl britský archeolog Sir Henry Rawlinson roku 1932 v ruinách starověkého Babylonu narazit na mumii ženy s nápadně zeleným zbarvením kůže. Tento údajný objev však není podložen žádnými oficiálními archeologickými záznamy a většina od

O životě a dobyvatelském úspěchu neporazitelného vojevůdce Alexandra Velikého víme mnoho. Jeho smrt však zůstává zahalena tajemstvím. Přemožitel Persie a zakladatel jedné z největších říší dějin jednoho dne náhle upadá do horeček provázených silnou bolestí. Po jedenácti dnech agónie umírá. Co způsobilo jeho záhadnou nemoc? Makedonský král Alexandr Veliký

Starověké divy světa patrně nikdy nepřestanou udivovat a fascinovat. Zvláště pak ty, které se do dnešní doby nedochovaly a o kterých můžeme pouze spekulovat. Visuté zahrady Semiradiny jsou přesně takovým divem. Jak podle dávných popisů vlastně vypadaly? A kde se mohlo toto mýtické místo nacházet?     Asyrská královna Semiramis se rozhlédne

Ruiny důležitého městského státu Babylonu najdeme 88 kilometrů jižně od Bagdádu  na území dnešního Iráku.    K největšímu rozkvětu města dochází v 18. století př. n. l. Za vlády krále Chammurapiho který říši vedl v  letech 1792–1750 př. n. l. Chammurapi je též autorem nejstaršího zákoníku na světě. Nejvíce informací o Babylonu obsahuje Bible. Práv

Podle výzkumu publikovaném v roce 2017 mají mít vědci přesvědčivé důkazy ohledně existence bájné Babylonské věže. Její reálnou existenci by měla prokázat starověká destička datovaná do dobry cca 2600 let před naším letopočtem, která údajně zobrazuje skutečnou podobu věže. S tímto tvrzením nepřišel žádný religionista, ale výzkumník zaměřen

Největším paradoxem je fakt, že slovutná Babylonská věž vlastně ani nemusela stát v Babylonu, místo, kde se nacházela, totiž zůstává obestřeno tajemstvím. Přestože zůstává nezodpovězeno mnoho otázek, odborníci se shodují, že by se legenda o Babylonské věži mohla zakládat na pravdě, tedy že má biblický příběh reálný základ. Údajně existuje

Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. [caption id="attachment_92912" align="al

Jednotnost byla pro lidskou populaci po údajné potopě světa zcela zásadním postavením, lidé vyznávali společné zásady a všichni hovořili společným jazykem. Aby dokázali svou jednotu a souhru, rozhodli se Bohu proti vůli postavit věž, která dosáhne až do nebes. Mělo se jednat o stavbu, jež by dokázala vynést na světlo slávu člověka, nikoli Boha.

To, zda Babylonská věž stála, nebo ne, trápí lidskou populaci a různé badatele již několik tisíciletí. Nikdo logicky nemůže vědět, jak přesně byla stavba vysoká, existují však židovské texty, ve kterých by mělo být zaznamenáno, že výška budovy přesahovala úctyhodných 2500 metrů, což je vzhledem k dalším stavbám z té doby poněkud sporné. [c