Dub je od pradávna považován za symbol síly a dlouhověkosti, protože některé exempláře tohoto mohutného stromu se dožívají až 1500 let. Možná proto se v něm dřívější léčitelství hledalo odpovědi na nejrůznější neduhy. S čím vším podle bylinkářky dokáže dub pomoci? Pro svou dlouhověkost je dub často označován za krále stromů. Staré národy vnímají dub jako

Podle nového výzkumu 150 let je nejstarší možný věk, kterého by se člověk mohl reálně dožít. K takovému závěru vědci dospěli po prozkoumání počtu krevních buněk u lidí z různých věkových kategorií. Jeanne Calmentová z Francie, která zemřela v roce 1997 ve vysokém věku 122 let a 164 dní, je zatím nejstarší osobou v historii. Je možné, že bude její rekord někd

Z výsledků nové studie vyplývá, že k dramatické prodloužení délky života stačí jen několik jednoduchých genetických změn. Vědci nyní doufají, že takové jim výzkum pomůže lépe pochopit proces stárnutí také u lidí. Podaří se jim ho také nakonec výrazně zpomalit? Háďátko obecné žije jen dva až

Vědci v Edinburghu vyvinuli systém hodnocení DNA, který předpovídá, jak dlouho bude člověk žít. Výzkum byl proveden na britském Usherovu institutu a zahrnoval analýzu pěti set tisíc vzorků DNA Evropanů a Američanů. Zatímco většina lidí má zhruba stejnou délku života, horních a dolních deset procent lidské populace může kvůli genetické informaci žít o minimálně pět let více nebo méně. „Ukázal

Lékaři chtějí do roku 2020 zahájit klinické testy regenerační léčby, která významně prodlouží lidský život. Teorii vyvinul David Sinclair, profesor z univerzity Harvard, a jeho kolegové z univerzity New South Wales. Proces zahrnuje regeneraci lidského těla přeprogramováním buněk. Vedle prodloužení života je jeho velkou výhodou obnovení orgánů a léčba paralýzy. Lékaři by chtěli léčbu nabídnout š

Obyvatelé údolí Hunza žijí odříznutí od civilizace a obklopeni vysokými horami . V podstatě by o nich nikdo nevěděl, nebýt jejich zajímavého specifika - úchvatné dlouhověkosti. Debatuje-li se o historii tohoto lidu, odkazují Hunzové s oblibou na vojáky Alexandra Velikého, což ovšem testy DNA nepotvrdily. Konec konců - testy DNA nepřišly s absolutně ničím zajímavým, co by mohlo stát za dlouhověk

Podle posledních vědeckých zkoumání zjistili mořští biologové, že žralok malohlavý se dožívá věku až 512 let. Tento druh paryby, známý také pod názvem žralok grónský, žije převážně ve vodách severního Atlantského oceánu a Severního ledového oceánu. Dosahuje délky až 6 metrů a váží až 1000 kg, živí se převážně mršinami a rybami. Jeho metabolismus je přizpůsoben velmi chladným podmínkách a kvůli