Vulkán Licancabur, tyčící se k nebi v jihoamerické poušti Atacama, působí svým symetrickým tvarem úžasně majestátně. Přesto se na jeho špici nachází nejvýše položená svatyně na naší planetě, která kdysi sloužila jako obětiště Inků. Ti na Licancabur přicházeli bohům darovat zlato i vlastní životy.     Řídký vzduch, který člověka nutí vytrva

Kdesi na jihovýchodě Peru, severu Bolívie, nebo jihozápadě Brazílie by se mělo nacházet legendární Paititi. Toto ztracené město Inků jitří fantazii novodobých dobrodruhů. Je to jen šálení a klam, nebo Paititi opravdu existovalo? Zprávy o bohatém městě kdesi v amazonské džungli se objevily již na konci šestnáctého století. Pocházejí vesměs z jezuits

Tajemná říše Inků se rozkládala v Jižní Americe, to je známá věc. Méně známé je ovšem to, že stopy incké šlechty nalezneme dokonce i v Evropě! A nemusíme přitom cestovat daleko, stačí si zajet do sousedního Polska.   Na polském hradě Niedzica u Krakova totiž údajně v 18. století žila incká princezna jménem Umina. Umina se do Niedzici vydala spolu se

Thor Heyerdahl (1914–2002) byl norský dobrodruh a experimentální archeolog, který se v roce 1947 rozhodl praktickou cestou prověřit možnost, zda se Inkové s vory z balzového dřeva mohli plavit daleko na oceán.   Heyerdahl přímo v Jižní Americe sestavil vor podle starých nákresů conquistadorů. Na jeho stavbu nebyl použit jediný hřebík a plavidlo tak o

První Inkové byli kmenem kočovných indiánů, který křižoval rozsáhlé pohoří And bez pevného domova. Teprve někdy ve 12. století měl legendární náčelník Manco Cápac sjednotit kmeny a založit hlavní město budoucí říše, Cuzco. Civilizace Inků se rozprostírala po celé Jižní Americe v hornatých oblastech Argentiny, Bolívie, Ekvádoru, Peru, Chile a Ko

Tajemná kultura Inků po sobě zanechala velké množství fascinujících památek. A nejen ona. Mezi ty méně známé patří také kamenné věže chullpa, které patrně vytvořila kultura zvaná Aymara. Opravdu jde jen o prosté pohřební mohyly? Kamenné věže chullpa prý sloužily jako hrobky pro dávnou civilizaci, která tu žila ještě před příchodem

Kácení amazonských pralesů patří mezi nejpalčivější ekologické problémy dneška. Způsobuje nejen vyhlazování vzácných dřevin, ale také úbytek unikátních druhů rostlin či zvířat a je nebezpečné i z hlediska okysličování planety. Překvapivě ale i tato devastace životního prostředí může být k něčemu prospěšná. Jsou odhalovány travnaté plochy, dříve ukryté pod košatými korunami stromů a na světlo světa

Národy předkolumbovské éry v Jižní Americe, jako jsou například Inkové, šokují neustále. Mnoho badatelů se proto ptá, odkud pocházelo jejich ohromující vědění? Nejinak je tomu v případě záhadných zlatých artefaktů, které nápadně připomínají dnešní letadla. Opravdu to mohly být modely skutečných létajících strojů, které brázdí nebe již v prvních stoletích našeho letopočtu? Za všechno prý může je

Uvádí se, že horské město Machu Picchu objevil v roce 1911 americký dobrodruh Hiram Bingham. To ale není tak docela pravda. Už v polovině 19. století o něm věděl cestovatel Charles Wiener. Netušíme, jestli jeho ruiny skutečně navštívil, ale jméno Machupicchu je přesně zanesené na mapě, uvedené v jeho knize Perou et Bolivie z roku 1880. Jaká další tajemství město ukrývá? Hiram Bingham nikdy neby

Legenda o Eldoradu, jakožto o ztraceném městě, které je plné zlata a čeká na své objevení odvážným dobyvatelem, je možná jen pohádkou. Nové výzkumy ukazují, že se zřejmě nejednalo o město, ale že byl Eldoradem myšlen vladař, celý pokrytý zlatem. Je možné, že se nájezdy za bohatstvím konaly zbytečně, jelikož bájné město nikdy neexistovalo? Chrámoví kněží nanášejí na nahé tělo budoucího vladaře zla