Starověcí geografové v Řecku a Římě běžně používali zeměpisný název Rifeské hory. Antické říše padly, ale Rifeské hory se objevovaly i na středověkých mapách. Moderní věk ovšem nedokázal zcela přesně ztotožnit Rifeské hory s žádnou konkrétní lokalitou? Existovalo takové pohoří? Pro antiku byly Rifeské hory hranicí tehdy známého světa. Podle popisu

Již ve čtvrtém století před naším letopočtem byl na území dnešní Číny pozorován záhadný divoký tvor podobný člověku. Moderní legenda říká, že tvorové Jie-žen jsou silní a divocí, obývají jeskyně a občas sestupují z hor i do vesnic, aby plenili lidské příbytky. Existence tvora Jie-žen byla řešena i v pracovnách vládců Čínské lidové republiky. Jak a proč se dostal Jie-žen do politiky? [galler

Jeskyně ve španělské Kantábrii zdobí pravěké malby, které by mohly být vůbec prvním svého druhu. Pokud se potvrdí datování vědců, historikové budou muset najít odpověď na otázku, kdo vlastně jeskyně vyzdobil.      V daném období totiž oblast ještě neměla být osídlena. Jeskynní malby staré tisíce let nejsou v Evropě výjimečné. Pravěké umění by

Divoženky a diví muži mají v české mytologii nezastupitelné místo. Podle různých legend jde o v Česku poměrně rozšířený druh lesní bytosti, která by se snadno dala připodobnit k himalájského yettimu či americkému bigfootovi. A možná má reálnou předlohu. Urozená dáma krotí divého muže na tap

Podle pozoruhodného nálezu mohli denisované, příslušníci neandrtálců, žít i mimo jeskyni na Sibiři. Denisované sdíleli podobné DNA jako neandrtálci a od jejich linie se měli oddělit před 750 tisíci lety. První důkaz o jejich existenci byl nalezen v sibiřské jeskyni Denisova před devíti lety. Nyní vědci identifikovali denisovanskou čelist starou asi 160 tisíc let. Kost prý původně našel mnich

Americký profesor genetiky George Church, který už od 80. let intenzivně zkoumá lidskou DNA, přichází s nápadem stvořit neandrtálce. Prý by mohli současnou lidskou společnost v lecčems obohatit. Díky rychlému vědeckému pokroku nejsou jeho vize tak nereálné. Prý se je může podařit naklonovat! „Mami, proč děda umřel tak brzy a sousedovi už je 145 let?“ Ustaraná matka marně hledá odpověď. „Oni jsou

Vědci konečně zjistili, proč se někteří neandrtálci museli uchýlit k tomu, že se vzájemně vraždili, aby se mohli sníst. Již v devadesátých letech 20. století byly objeveny v jeskyni Baume Moula-Guercy poblíž vesnice Soyons v jihovýchodní Francii mechanicky poškozené ostatky neandrtálců. Již tenkrát se spekulovalo o kanibalismu. "Kosti byly objeveny spolu s kostmi zvířat vykazující stejné zn

Velmi nevydařený den mělo na území dnešního Polska před asi 115 tisíci lety jedno neandrtálské dítě. S největší pravděpodobností ho totiž sežral obří pravěký pták. Uprostřed jeho kostí byly totiž nalezeny dětské kůstky, jejich stav navíc jasně vypovídal o tom, že prošly trávicím traktem pravěkého zvířete. Zda-li pták dítě usmrtil není ještě zcela jasné. Je také možné, že dítě nalezl už mrtvé a

Pastevec se zarazil. Před jeho očima se na nedaleké lesní mýtině objevily dvě pololidské bytosti. Jejich podivný oděv, dlouhé neučesané vlasy, stejně jako husté chlupy na nohou i tváři, prozrazují, že nejde o běžné lidi. Mohlo se jednat o neandrtálce? Nejenom v českých a moravských, ale také slovenských, polských a v dalších slovanských pověstech se hovoří o takzvaných divých lidech. Tito zvláš

Neandertálci byli prvním živočišným druhem, který jsme my, homo sapiens, před 24 000 lety vyhubili. Přesto koluje v našich žilách i jejich krev. Jak došlo k tomu, že se geny odvěkých nepřátel, kteří si šli po krku, smísily? Nebo to bylo všechno úplně jinak?  Před několika desítkami tisíciletí žilo vedle sebe v Evropě a na Blízkém východě několik druhů lidí rodu Homo. Neandertálci, huňatí, svaln