V otázce menhirů se pohybujeme tak trochu na hranici mezi vědou a něčím fantastickým, tedy v podstatě mezi historií a mýtem. Jsou to tajemní svědkové dějin a vývoje člověka. Co však vlastně menhiry jsou a odkud se vzaly? Fenomén jménem menhir Jedná se v podstatě o dlouhý kámen, kamenný blok svisle zasazený do země. Menhiry lze najít po celém světě. I

Je známo, že pražské Prokopské a Dalejské údolí na nás dokáže dýchnout svou magickou atmosférou. Avšak i v jeho blízkém okolí můžeme najít další tajuplná, záhadná místa, o jejichž tajemnu ale zřejmě málokdo ví... Legendární Děvín Upoutat naši pozornost může kupříkladu Děvín, výrazný vrch s nadmořskou výškou 310 metrů, nacházející se nad levým břehem Vltavy

Ačkoli se křesťanská církev snažila, některé pohanské tradice se jí nikdy nepodařilo vymýtit. Patří k nim i pověstné „zlaté prasátko“, které je odměnou pro ty, kteří dodrží na Štědrý den půst. Těžko říci, kolik lidí nakonec „zlaté prasátko“ spatřilo… Jisté je, že tato pověra zrovna není v souladu s duchem křesťanských Vánoc. Proč? V rámci tradičníc

Vrch Chotuc s nadmořskou výškou asi 254 metrů najdeme 1 kilometr od obce Křinec na Nymbursku. O tom, že byl obydlen už v dávných dobách, svědčí i fakt, že je zde až do dnešních dnů patrný val. V 5. a 6. století se na tomto místě nacházelo halštatsko–laténské hradiště, které však zaniklo s příchodem Keltů. Právě Keltové na tomto vrchu založili místo využívané

Zřícenina Sitno, ležící na nejvyšším kopci Štiavnických vrchů - Sitnu, vysokém 1009 metrů nad mořem, je pozůstatkem hradu našich slovenských sousedů, který byl založen již v průběhu 13. století, kdy zde vzniklo rozsáhlé, opevněné hradiště, které se kolem vrcholu Sitna obtáčelo až ke strmým skálám. V nejzranitelnější části byl vybudován hrad, jenž měl sloužit jako poslední útočiště obránců a měl ro

Vrch Mouřenec, tyčící se do výšky 617 metrů, najdeme nedaleko malé sklářské osady Annín. Nachází se na něm místní krajinná dominanta raně středověkého kostela svatého Mořice. Ještě na přelomu prvního tisíciletí zde měl benediktinský mnich Günther, známý u nás jako svatý Vintíř, údajně vymítat démony a vyhánět pohanské kněze. Na místě pak byl následně vybudován původně jen dřevěný kostelík. [gal

Naše nejvyšší hory byly od pradávna místem, ke kterým se vázala řada legend i pohanských rituálů. Není tak divu, že se katolická církev rozhodla dát najevo, že nikoli Krakonoš či jiný horský duch, ale ona je tady pánem. Na pomoc si přivedla i velblouda! Součástí těchto snah bylo i svěcení Labského pramene a jeho okolí. Obřadu se dne 19. září

Málokde najdete tak svéráznou a děsivou pověst, jaká se traduje v okolí Konstantinových Lázní. V lesích u západočeské obce má bloudit ošklivá stařena, odnášející malé děti! Jak tento podivný příběh vznikl? V oblasti někdejších Sudet na Tachovsku, kde do roku 1945 převládalo německy hovořící obyvatelstvo, leží Konstantinovy Lázně. Nejméně z této doby pochází nejen jejich německý název Konstantin

Dlouhý had spojených vorů se plaví po Vltavě. V jednom místě u malé jeskyňky voraři přibrzdí a zvědavě nahlížejí dovnitř. „Živi hosté?“ ptají se mladé ženy, která zde živoří se dvěma malými dětmi. Jak se zde ocitla? Ač sami voraři nemají nazbyt, podělí se plavci s obyvateli jeskyně o skromné jídlo. Podle pověsti o vzniku vesnice Živohošť (dnes z větší části zatopené Slapskou přehradou) je onou

Malá místnost se utápí v přízračném šeru. Vejdete dovnitř a nestačíte se divit. Proti vám je oltářík obložený kostmi, také stěny jsou jimi pokryty. Lidské hnáty jsou srovnány do pyramid a z okenních výklenků se na vás šklebí lebky. Jaké děsivé tajemství skrývá jedna z nich?! AŽ PŘÍLIŠ NEKLIDNÁ KOSTNICE?! Právě jste se ocitli v kostnici! Ta nejslavnější na našem území leží v Sedlci u Kutné Hory.