Věštkyním v čele s Pýthií prý pomáhá předvídat budoucnost řecký bůh Apollon. Do jeho chrámu poblíž Delf si jezdí pro radu panovníci i prostí lidé téměř tisíc let. Ve většině případů ale dávají věštby prostor pro vlastní výklad. Popularita Delf roste už v 8. století př. n. l. Jen málo významných mužů učiní nějaké rozhodnutí bez podpory delfské věštkyně. Vliv a bohatství věštírny stoupaly, a ne n

Legendární řecký myslitel Pythagoras se třese rozčilením. Právě se vrátil z tržiště, kde viděl desítky mrtvých zvířat. „Dokud budou lidé masakrovat zvířata, budou také zabíjet jeden druhého,“ pronáší ke členům svého podivného tajného bratrstva. On sám totiž věří, že se do jejich těl mohou převtělit lidské duše. Navíc prý se zvířaty dokáže mluvit. [gallery size="full" ids="139107,139108,139109,1

K Římu se rychle blíží silná bouřka. Když si zlověstných mraků všimne šílený císař Caligula, zavyje a běží se schovat pod postel. Hromů se totiž děsí. Navíc věří, že když blesk uhodí do jeho sochy, nebo do paláce, bude to znamenat jeho brzký konec. „Tak tomu alespoň bylo u mých předchůdců,“ říká si Caligula. Lze z hromů a blesků vyčíst budoucnost? [gallery size="full" ids="134961,134958,134957"

Delfskou svatyni najdete v takzvaném Apollónově okrsku. Ten je ale nejdřív zasvěcen Gaie. Místo podle legend hlídá šupinatý drak Pýthón, který má podobu obřího hada.     Bude to právě bůh Apollón, který sem doplave v podobě delfína a hrůzného plaza zabije. Od té chvíle patří svatyně jemu. Na počest bájného heroického činu se zde konají py

Oblast, kde se Delfy nacházely, byla osídlena již o mnoho let dříve, výstavby svatyní probíhaly zejména v době 14. až 11. století př. n. l., tedy v tzv. mykénském období. Nejčastěji zde byla uctívána Matka Země, bohyně Gaia, ochranu města zajišťoval hrozivý dračí bůh Python, jenž byl podle bájí po příchodu řeckých kmenů přemožen bohe

„Ne, prosím!“ naříká děvčátko a spíná ruce k matce. Ta se slzami v očích navždy opouští svou dceru i manžela. Z domu ale vystupuje s hrdě vztyčenou hlavou. Stává se z ní Pýthie. Od této chvíle na jejích věštbách bude záviset budoucnost celého Řecka. V rozlehlé místnosti se převaluje šedý kouř a zvláštní omamná vůně. Kamenné sloupy odrážejí nesrozumitelné mumlání, mezi kterým je jen občas možné ro

Chtěli-li jste ve starověkém Řecku vstoupit do manželství, zjistit, jestli vás čeká bohatství nebo láska, nebo se prostě jen dozvědět odpověď na otázku, která vás už dlouhé roky trápila, obvyklou praxí bylo zajít do věštírny. Tam jste se mohli otázat pýthie, která vám vyjevila vůli bohů. Nejslavnější věštírna celého Řecka se nacházela ve městě Delfy, asi 150 kilometrů od Athén. Tam poblíž posvá