Početné procesí se pomalu blíží k jícnu sopky Bromo. Jde o indonéské Tenggery, kteří se zde chystají k neobvyklému rituálu. Když dorazí až ke kráteru, začnou kolem něj křepčit a vhazovat do něj květiny, ovoce a kuřata. „Ó nejvyšší vulkáne, přijmi naše dary a utiš svůj hlas,“ vzývají ho kněží. Obětují Tenggeři následně sopce i jedno ze svých dětí?  

Léto roku 1258 je neobyčejně chladné. Evropský kontinent čeká mizivá sklizeň a rozsáhlý hladomor. Šířit se dokonce začínají i nebezpečné nemoci... Všechno má přitom na svědomí výbuch ohromné sopky. Nikdo však nedokáže určit, o kterou přesně se má jednat!     Když se roku 1980 snaží badatelé rozluštit tajemství grónských ledovců, objeví

Zapomeňte na pátek třináctého, obávat bychom se prý měli jiného data. Tragické nehody, masové vraždy, požáry pohlcující historické cennosti a jiné dramatické události, které nezřídka mění tvář světa, se odehrávají v polovině dubna. Obestírá toto datum temné prokletí? Žádné jiné datum člověka neznervózní tak jako pátek třináctého. Jde snad o tu nejr

Jako pád Konstantinopole označuje historie dobytí hlavního města Byzantské říše Osmany v roce 1453. Město podlehlo po dlouhém obléhání, které trvalo padesát tři dnů. Tuto událost však doprovázela řada záhadných jevů. Jakých? Odborníci se domnívají, že všechny záhadné úkazy měly společnou příčinu. Mohla jí být erupce neznámé sopky v letech v letech

Vědci zjišťovali, zda nás v nejbližší budoucnosti čeká událost, která by mohla vyhladit značnou část populace. Podařilo se jim přitom sestavit seznam několika různých scénářů. Měli bychom se obávat příštích několika let? Rizika prý existují. Může přijít dokonce konec světa? Poněkud zvláštní studii vypracoval tým výzkumníků na univerzitě v Oxfo

Dílo spisovatele Karla Čapka je všeobecně známé a uznávané doma i v zahraničí. V mnoha ohledech se  Čapek ukázal jako vizionář, který dobře odhadl i směry vědeckého a technického vývoje. Na místě je však i záhadná otázka, kde tento humanista a pacifista „přišel“ k tak silné výbušnině, jakou byl krakatit?! Krakatit je Čapkův román z roku 1922. Jeh

Dějiny unikátního místa v Egejském moři určovaly aktivity místních vulkánů. Mnoho století však nebyly zdejší sopky aktivní. Dlouhé období klidu napomohlo růstu místní vegetace a rozvoji středomořské civilizace. Život vyspělého národa, kterému se dařilo až do výbuchu podmořské sopky kolem roku 1500 př. n. l., vede mnohé vědce k myšlence, ž

Březnový výbuch islandské sopky Fagradalsfjall přitáhl opět pozornost veřejnosti k vulkanické aktivitě. Geograficky mnohem blíže, než je zmíněná islandská sopka, však spí vulkán, který by mohl zničit velkou část Evropy: Flegrejská pole. Na souši i pod hladinou Flegrejská pole (v italštině Campi Flegrei) je označení vulkanické kaldery o průměru 13 kilometrů, k

Jako pomyslný nárazníkový ostrov, podlouhlý a úzký, vypadá dnešní Kréta na mapě Středozemního moře. Ve starověku jej obývá vyspělá kultura, jež je známá také díky svému býčímu kultu. Minojská Kréta je jednou z kolébek pozdější starořecké civilizace, s jejím názvem je ale spojován i ničivý výbuch gigantického supervulkánu na Théře. Ostrovní říše je právě na svém vrcholu, nacházíme se v 16. s

Téměř dvě stě kilometrů pevniny známé jako Aleutské ostrovy na Aljašce pod sebou možná ukrývají obrovský podvodní vulkán. Ten by mohl dřímat pod ostrovy Carlisle, Cleveland, Herbert, Kagamil, Tana a Uliag, které mají být propojené podvodními tunely. Aleutské ostrovy jsou neobvykle tektonicky aktivní oblastí ležící mezi Aljaškou a Ruskem, ve které se nachází 40 akt