Dokážou se pohybovat nocí téměř bez jediného zvuku, jejich velké oči pronikají tmou a hlavu otáčejí způsobem, který působí téměř nepřirozeně. Sovy se proto po tisíciletí objevují po boku bohů, čarodějnic i duchů zemřelých. Jednou představují moudrost a ochranu, jindy smrt a blížící se pohromu. Proč právě tito noční dravci získali tak mocné místo v lidské představivosti? [gallery ids="171125,171

Mezi záhadnými tvory České republiky výrazně převažují plazi. Avšak i ptáci zde mají svého zástupce. Jmenuje se pták kuhán.  „Jest asi tak veliký jako house, večer vylétá ze skal a vždy nad řekou strašně houká,“ popisuje český spisovatel Karel Kazda. Své hnízdo má ve skalách nad řekou Berounkou u Tetína a projevuje se charakteristickým táhlým voláním „kůh

V britském Cornwallu v okolí kempu Mawnan dochází před téměř 50. lety k pozorování děsivého tvora, kterého svědkové popisují jako něco mezi člověkem a sovou. Dodnes je nejasné, co vlastně vystrašení svědkové tehdy spatřili. Je to napůl člověk, napůl sova. Jeho tělo stavbou i velikostí připomíná dospělého muže, je ale poseto šedým peřím. Hlavu má v

Domorodce v Gambii na západě Afriky po celé generace děsí vyprávění o netvoru, kterému říkají kikiyaon. Jde o jednoho z méně prozkoumaných kryptidů. Jeho popis se nejvíc blíží obří sově o velikosti člověka. Pozorován bývá v nejhlubších částech pralesa a v domorodcích budí posvátnou hrůzu. Živí se totiž i lidským masem. Jde o pouhou legendu, nebo děsivou skutečnost? „Obvykle dosahoval výšky asi

Sova jako denní lovec? Dnes sci-fi, před přibližně čtyřiceti osmi miliony let ale realita. To nyní zjistili vědci kteří zkoumali unikátně zachovalou soví fosílii, nalezenou v Severní Dakotě. Tehdejší sovy totiž podle tvaru jejich lebky sdílely podobu spíše s dnešními jestřáby nebo sokoly, tedy ptáky, kteří loví hlavně ve dne. Objevení soví fosílie je celkem unikátní záležitostí, o to více,