Lidská historie tvoří soubor poznatků, které jsou archeology a učiteli často interpretovány jako nepochybná skutečnost. „Před naší neexistovala žádná stejně vyspělá civilizace,“ nebo „staří Egypťané nikdy nenavštívili Ameriku,“ tvrdí suverénně historici. Tyto teorie nabízejí jeden úhel pohledu, ale nové archeologické nálezy je nyní vyvracejí a vrhají na ně jiné světlo. Ukryli před námi vědci pravd

Skvostný chrám zasvěcený bohyni Hathor v Dendeře neunikne pozornosti lovců pokladů, badatelů ani archeologů. Není divu. To, co se totiž rýsuje pod nánosem písku ve vyprahlé poušti, slibuje okázalý úlovek. Čím déle práce na odkrytí monumentálního chrámu pokračují, tím více je všem zúčastněným jasné, že mají před sebou naprostý skvost dávné civilizace. Netuší ovšem, že podzemní chrámová část ukrý

Dorothe Eady byla naprosto obyčejné batole. Milována svými rodiči si celé dny jen hrála, smála se a plakala. A to až do doby, kdy jednoho rána upadla a utrpěla smrtelná zranění. Zachránit se ji podařilo až na prahu smrti, téměř zázračně. Příští čtyři roky žila Dorothe dál spokojený život. Vše se změnilo, když se rodiče s malou Dorothe vydali do muzea historie. V expozici starověkého Egypta se t

Téměř čtyři a půl tisíce let starou hrobku ve velmi zachovalém stavu objevili před nedávnem archeologové v Egyptě. Ojedinělý nález se odehrál ve starověkém městě Saqqara. Hrobka byla podle dosavadních zjištění postavena za vlády Neferirkare Kakaie, třetího krále páté dynastie egyptských vládců. Zachovalost této hrobky je v kontextu s ostatními egyptskými objevy opravdu výjimečná. Hrobka od svéh

Ve starobylém egyptském městě Saqqara byla objevena pozoruhodně zachovaná čtyři a půl tisíce let stará hrobka. Podle egyptského ministra byl objev oznámen minulou sobotu a jeho vznik se datuje do dob vlády třetího krále páté dynastie starověkého Egypta Neferirkare Kakai. Za neuvěřitelnou zachovalost může skutečnost, že se jí od starověku nedotkla lidská ruka. Interiér měří 9 krát 32 stop a je z

Egyptské ministerstvo pro starověké památky nedávno oznámilo zajímavé archeologické nálezy v oblasti poblíž vesnice Sakkára. Archeologové zde objevili desítky mumifikovaných koček a kolem stovky dřevěných kočičích sošek. Komplex poblíž pyramidy faraóna Userkafa pravděpodobně sloužil k pohřbívání koček někdy mezi lety 717 a 332 před naším letopočtem. Jak mumie, tak sochy pochází zhruba ze stejn

Nekropole, neboli město mrtvých. Právě takový nález čekal na archeology v Egyptě nedaleko vesnice Lišt. Pohřbeny v písku zde čekaly doposud neobjevené hrobky. Je jich dohromady více než osm set. Hrobky byly archeology vyzvednuty ze země díky spolupráci egyptského ministerstva starožitností a alabamské univerzity. Nově objevená nekropole je jednou z největších doposud objevených a její podoba př

Trojice koster naložená v odpudivé tekutině a umístěna v obřím žulovém sarkofágu představuje pro vědecký svět senzační objev obestřený spoustou nezodpovězených otázek. Věda je však neúprosná a tak se pod jejím nátlakem začínají vrstvy tajemství postupně ze sarkofágu odlupovat. Sarkofág s nevídanými rozměry objevili dělníci na stavbě v Alexandrii. O nálezu byli brzy informováni archeologové, kte

Podivnou bílou látku našli archeologové v rozbité nádobě starobylé hrobky. Někdo tvrdí, že je to sýr. Více než 3200 let stará potravina byla původně objevena zároveň s hrobem vysoce postaveného egyptského úředníka Ptahmese. Látku zahrnuli odborníci do oficiální studie a prohlásili, že jde o mléčný výrobek. „Analyzovaný materiál je pravděpodobně nejstarší pevný zbytek sýra, který byl kdy nalezen

V egyptském městě Alexandrie byl před několika dny odkryt obrovský žulový sarkofág. Tento nález je pro všechny obrovským překvapením. Nejenže jeho obsah zatím zůstává velkou neznámou, nikdo navíc neočekával ani jeho nalezení v této lokalitě. Všechny teorie o původu i obsahu sarkofágu jsou zatím šité horkou jehlou. Jedna z nich dokonce naznačuje, že by mohlo jít o sarkofág samotného Alexandra Velik