Velikonoce jsou svátky radosti, znovuzrození a světla. Jenže pod barevnou slupkou pomlázek, vajíček a beránků se skrývá cosi mnohem staršího, a to vrstvy tajemství, dávných rituálů a nejasných symbolů, které přežily tisíce let. Co vlastně slavíme? A kolik z dnešních tradic má kořeny v dávno zapomenutých kultech? Velikonoce se oficiálně vztahují ke křesťanskému příběhu ukřižování a zmrtvýchvstán

Český kraj a skály údajně dodnes skrývají vzácná tajemství a poklady. Pakliže je někdo touží najít, Štědrý večer má být tím nejpříznivějším časem. Odkud se berou tyto pověsti a jakou mocí vládne půlnoční mše vánoční? Česká krajina je prý nesmírně bohatá na místa s ukrytými poklady obrovské ceny. Řada legend vypráví, že se některé z nich dají objevit na Št

Také u našich jižních sousedů pilně shromažďují informace o historických pozorováních neidentifikovatelných létajících objektů. Je samozřejmě pochopitelné, že v době, kdy vzdušné koridory nad Evropou brázdilo jen ptactvo nebeské, si museli lidé vystačit s popisem poplatným reáliím konkrétní epochy. Nemělo by nás tak překvapit ani hlášení o létajícím ohnivém polenu… [gallery ids="101672,101673,1

Původní keltské svátky byly po příchodu křesťanství uměle nahrazeny novou vírou. Přesto se v našich tradicích do jisté míry keltské svátky, jejich význam a pozůstatky někdejších rituálů dodnes zachovávají. Jedním z těchto svátků jsou Velikonoce, které nahrazují keltské oslavy jarní rovnodennosti, kdy světlo vítězí nad tmou a získává přesilu. Svátek Alban Eilir, jehož název je překládán jako „světl