26. září 2020: Trevor Ross z města Inverness prý spatří lochnesskou příšeru poblíž části jezera, kde byla pozorována i dříve.
Domů     Náboženství a okultismus
Keltský svátek Alban Eilir je předchůdce našich Velikonoc
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 31.3.2020
6.1tis
Vejce barvili i Keltové
393
SDÍLENÍ
6.1tis
ZOBRAZENÍ

Původní keltské svátky byly po příchodu křesťanství uměle nahrazeny novou vírou. Přesto se v našich tradicích do jisté míry keltské svátky, jejich význam a pozůstatky někdejších rituálů dodnes zachovávají.

Jedním z těchto svátků jsou Velikonoce, které nahrazují keltské oslavy jarní rovnodennosti, kdy světlo vítězí nad tmou a získává přesilu. Svátek Alban Eilir, jehož název je překládán jako „světlo Země“, je také svátkem rovnováhy, neutrality a pověstné zlaté střední cesty.

Vejce barvili i Keltové Na jarní rovnodennost poukazují mnohé megalitické památky Šlehání děvčat se vykládá různě, Foto: Wikimedia Commons Schovávání vejcí do trávy jsme také přejali od Keltů
Na jarní rovnodennost poukazují mnohé megalitické památky

Ústředním symbolem svátku Alban Eilir je vejce. Vejce jsou jako symbol nového života a plodnosti slavnostně zdobena různými barvami. Keltové na ně také malovali různé symboly, nejčastěji spirály a proužky.

Z vajec se rovněž připravují nejrůznější sváteční pokrmy a pro zabavení nejmladších obyvatel osad se nazdobená vejce schovávají do trávy kolem. Tuto symboliku později přejímají Velikonoce, které mají připomínat ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Zároveň si ale zachovávají velkou část dříve pohanských zvyků, pouze jim přičítají nový význam. Podobně je to i s pletením pomlázky a následné šlehání děvčat. „Existují dvě verze této tradice. Jedna tvrdí, že pomlázka je ztělesněný falus (mužský pohlavní úd – pozn.

red.), který má ženám dopřát do dalšího roku plodnost a zdraví,“ vysvětluje odborník na keltskou kulturu Petr „Lunwer“ Bílek. „Druhá teorie mluví o vyhánění nečistých duchů a démonů z žen.

Tato teze je více nakloněná okultním praktikám raného středověku, a tudíž ji považuji za nekeltskou,“ dodává. Která verze je blíže pravdě? Vzhledem k tomu, že Alban Eilir slouží k oslavě života a plodnosti, je první varianta tou pravděpodobnější.

Šlehání děvčat se vykládá různě, Foto: Wikimedia Commons

NOVÉ ZAČÁTKY

Americká věštkyně a esoterička Sharlyn Hidalgo považuje tento svátek za ideální dobu k přemýšlení nad novými projekty, vztahy a plány či zlepšení těch stávajících. Ve své knize Keltské stromové rituály Hidalgo líčí obřad, který se svými učenci během jarní rovnodennosti provádí.

Je k němu potřeba jen nádoba s hlínou a semeno libovolného stromu. Na začátku rituálu požádá všechny účastníky, aby zavřeli oči a vnitřně se připravili na obřad. „Přivolejte energii tohoto dne a pociťte vděk za návrat slunce a začátek jara,“ vybízí.

V další fázi si účastníci uvědomí svá přání a plány do nadcházejícího plodného období a zazpívají pozitivně laděnou píseň plnou naděje. Po krátké meditaci nakonec přistupují k obřadnímu zasazení semene do připravené nádoby.

Tento akt opět symbolizuje nový život, který Alban Eilir oslavuje. Rituál se opět uzavírá optimistickým nápěvem. Rituál, který Hidalgo popisuje, ovšem nese výrazné znaky učení new age. Do jaké míry je tedy skutečně keltský?

Schovávání vejcí do trávy jsme také přejali od Keltů

DUCHOVÉ STROMŮ

V hledání odpovědi je třeba udělat si menší odbočku k jinému zajímavému rituálu, který dodnes nevědomky provádí mnoho z nás. Jeho chvíle nastává v okamžiku, kdy během rozhovoru zmíníme něco pozitivního, například že se nám dobře daří.

Po takovém prohlášením musíme danou věc třikrát zaklepat na holé dřevo, abychom nic nezakřikli a štěstí se neodvrátilo. Tento zvyk jsme přejali od našich keltských předků, kteří přírodu a obzvláště stromy chovali v posvátné úctě.

Věřili totiž, že ve stromech sídlí dobří duchové, a proto jejich magické obřady předcházelo klepání na stromy, aby se tito duchové vzbudili a byli nápomocni. Všude kolem nás se totiž prý vynořují také zlí duchové připravení škodit a naše vyprávění by mohlo upoutat jejich pozornost.

Zaklepáním na dřevo tedy vyvoláváme dobré duchy a žádáme je tím o ochranu. Sázení stromů spojené s novými plány a sny do konceptu svátku Alban Eilir skutečně zapadá. Může tento rituál otevřít cestu ke splnění našich cílů?

Foto: Wikimedia Commonst
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 24.9.2022 805
Debata o proutkaření by jistě byla v mnohém barvitější, než politická show v předvečer významných voleb. Naším cílem však není hodnotit tuto metodu, ale podívat se, jak na takové proutkaření pohlížela katolická či protestanská církev. Není to pěkný pohled, navíc to v něm docela i páchne sírou! Proutkaření vzniklo již v dávné historii, kdy se s ním zacházelo […]
od Adriana Vojtíšková 22.9.2022 3.2tis
Pověstí o legendárních ptácích existuje celá řada. Některé jsou si podobné, přičemž nejčastěji připomínají pověst o Fénixovi. Jací mýtičtí opeřenci jsou známí v jiných kulturách?   BAR JUCHNE: Tvor, který zastíní sluneční zář První zmínku o tomto ptákovi nalezneme v židovském Talmudu. Jeho vejce mělo vypadnout z hnízda, zbořit na 300 cedrů a zaplavit 60 […]
od Mirek Brát 20.9.2022 2.8tis
Zánik templářského řádu je detailně popsán včetně procesu, při kterém byl zabaven řádový majetek. Říká se však, že velmistr Jacques de Molay ještě před svou tragickou smrtí určil čtyři vyvolené, kteří měli zajistit kontinuitu fungování řádu v jiných zemích. Obzvláště silně rezonuje legenda o útěku tisíců řádových rytířů do Skotska. Pro útěk templářů do Skotska existovaly […]
od Luděk Příhoda 18.9.2022 2.5tis
Píše se 24. červen 1981 a v tehdejším jugoslávském městečku Medžugorje dochází k projevům tajemných sil. Centrem dění se stává vrcholek Podbrdo, kde se zjeví nadpozemská bytost, jež se představuje jako Panna Maria.   Kostelní hodiny právě odbíjejí čtvrtou hodinu odpolední a čtrnáctiletý sirotek, mladinká Ivanka Ivankovićová, jíž před měsícem zemřela maminka, se vrací z procházky. Společnost jí […]
od Mirek Brát 17.9.2022 3.5tis
Když byla ve struktuře zdi starobylého normanského kostela v britské vesnici Tockenham objevena zazděná tajemná socha, nejprve se uvažovalo o tom, že jde o skulpturu svatého Kryštofa. Nakonec se však odborníci přiklonili k názoru, že jde o vypodobnění římského ochranného ducha známého pod označením genius loci. Ochranný duch genius loci byl ve starověkém Římě velmi […]