Původní keltské svátky byly po příchodu křesťanství uměle nahrazeny novou vírou. Přesto se v našich tradicích do jisté míry keltské svátky, jejich význam a pozůstatky někdejších rituálů dodnes zachovávají.
Jedním z těchto svátků jsou Velikonoce, které nahrazují keltské oslavy jarní rovnodennosti, kdy světlo vítězí nad tmou a získává přesilu.
Svátek Alban Eilir, jehož název je překládán jako „světlo Země“, je také svátkem rovnováhy, neutrality a pověstné zlaté střední cesty.
Ústředním symbolem svátku Alban Eilir je vejce. Vejce jsou jako symbol nového života a plodnosti slavnostně zdobena různými barvami. Keltové na ně také malovali různé symboly, nejčastěji spirály a proužky.
Z vajec se rovněž připravují nejrůznější sváteční pokrmy a pro zabavení nejmladších obyvatel osad se nazdobená vejce schovávají do trávy kolem.
Tuto symboliku později přejímají Velikonoce, které mají připomínat ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zároveň si ale zachovávají velkou část dříve pohanských zvyků, pouze jim přičítají nový význam.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
