19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Tajemná symbolika van Goghova obrazu: Zobrazuje Poslední večeři?
Tajemná symbolika van Goghova obrazu: Zobrazuje Poslední večeři?
od 30.9.2024
3.0tis
Scéna pro Poslední večeři je připravena. Teď ještě imaginaci a talent, kterými disponoval van Gogh. Zdroj ilustrační fotografie: Isiwal/Wikimedia Commons/CC-BY-SA-3.0-at, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Obraz „Noční kavárna“, který vytvořil malíř Vincent van Gogh, je celosvětově známým uměleckým dílem.

Záhadná kompozice i drobné detaily však vedou řadu odborníků i laiků k přesvědčení, že se dívají nejen na vyobrazení terasy kavárny ve francouzském městě Arles, ale že se jedná o symboliku Poslední večeře.

Současná podoba kavárny v jihofrancouzském Arles. Zdroj ilustrační fotografie: Jan, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Obraz Noční kavárna. Zdroj obrázku: Vincent van Gogh , Public domain, via Wikimedia Commons Scéna pro Poslední večeři je připravena. Teď ještě imaginaci a talent, kterými disponoval van Gogh. Zdroj ilustrační fotografie: Isiwal/Wikimedia Commons/CC-BY-SA-3.0-at, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons Nizozemský malíř Vincent van Gogh (1853-1890). Zdroj obrázku: Vincent van Gogh, Public domain, via Wikimedia Commons

Jako Poslední večeře je označována velikonoční slavnost, které se zúčastnil Ježíš Kristus se svými učedníky. Zmiňují se o ní všechna evangelia. Poslední večeře byla častým motivem výtvarného umění.

Připomeňme například slavnou fresku, jejímž autorem je Leonardo da Vinci (1452-1519).

Obraz Noční kavárna. Zdroj obrázku: Vincent van Gogh, Public domain, via Wikimedia Commons
Obraz Noční kavárna. Zdroj obrázku: Vincent van Gogh, Public domain, via Wikimedia Commons

Noční kavárna

Van Gogh namaloval obraz „Noční kavárna“ v roce 1888, dva roky před svou smrtí. V letech 1990-1992 bylo místo zobrazené na obrazu rekonstruováno a stalo se magnetem pro turisty, kteří navštěvují Arles.

Samotný obraz však žádnou explicitní scénu biblické Poslední večeře neevokuje a zdá  se být jen mistrovským zobrazením běžného kavárenského podniku v závěru devatenáctého století.

Nizozemský malíř Vincent van Gogh (1853-1890). Zdroj obrázku: Vincent van Gogh, Public domain, via Wikimedia Commons
Nizozemský malíř Vincent van Gogh (1853-1890). Zdroj obrázku: Vincent van Gogh, Public domain, via Wikimedia Commons

To je však jen pouhý první dojem. Při detailnějším zkoumání se objeví množství symbolů, které „Noční kavárnu“ spojují s biblickými motivy. O jaké symboly se jedná? Co obraz ukrývá?

Poslední večeře

Na obraze je dvanáct hostů. Namalovaná lucerna vytváří efekt podobný svatozáři. Na ploše díla se objevují i motivy kříže. Jeden je umístěn nad drožkou, další je možné při detailním pohledu objevit na hrudi číšníka. Zastíněná postava ve dveřích je prý Jidáš.

Zastánci této teorie argumentují citací z Janova evangelia, které líčí odchod Jidáše z Poslední večeře. Je opravdu obraz Noční kavárna symbolikou Poslední večeře?

Současná podoba kavárny v jihofrancouzském Arles. Zdroj ilustrační fotografie: Jan, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Současná podoba kavárny v jihofrancouzském Arles. Zdroj ilustrační fotografie: Jan, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Mohla by taková interpretace tohoto uměleckého díla souznít s tím, co víme o autorovi? Dozajista ano, protože Vincent van Gogh byl výrazně ovlivněn křesťanskou věroukou. Jeho otec byl duchovní nizozemské reformované církve.

Sám Gogh studoval teologii, byl laickým kazatelem a s oblibou si četl v Bibli, v určitých etapách života i několik hodin denně. Maloval terasu kavárny v noci, ale vnitřním zrakem viděl Poslední večeři? Kdoví…

Foto: 1 - Vincent van Gogh , Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Jan, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Vincent van Gogh, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - Isiwal/Wikimedia Commons/CC-BY-SA-3.0-at, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Lokalita:
Související články
od 18.9.2026 1.9tis
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy? Pověst vypráví o mlad
od 18.9.2026 2.1tis
V norských rukopisech ze 13. století je opakovaně popsáno obří mořské monstrum, které získá jméno Hafgufa. Ačkoliv je často zaměňováno s Krakenem, podle nejnovější studie australských vědců se jednalo spíše o velrybu. Mají vědci pravdu? Co kdysi ohrožovalo norské rybáře? Tajuplný norský tvor Hafgufa je až do letošního ro
od 16.9.2026 3.0tis
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují přímo pro americkou vládu. Údajně je ale možné, že ve skutečnosti v nich sedí mimozemšťané! Starší farmář si zapálí cigaretu a otře si zpocené čelo: „To byl
od 14.9.2026 3.2tis
Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc
od 12.9.2026 3.1tis
Z mlhy nad černými jezery prý vystupují bledé dívky, v lesích se míhají drobné ženy oděné mechem a na opuštěných cestách planou světla, v nichž staří Šumavané spatřovali neklidné duše. Šumava je krajinou mimořádně bohatou na pověsti o přízracích. Co se za nimi skrývá? Jen strach z divočiny, nebo vzpomínka na tragédie, které horský kraj nedokázal zapomenout?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz