Fenomén elektronického hlasu, který se označuje zkratkou EVP (Electronic Voice Phenomena) není tak moderním vynálezem, jak by se mohlo zdát.

Někteří lidé, kteří se zabývají touto metodou komunikace se zesnulými, věří, že ji předpověděl už americký vynálezce Thomas Alva Edison (1847–1931). V jednom rozhovoru totiž prohlásil:

„Pokud naše osobnost přežívá, pak je přísně logické či vědecké předpokládat, že si zachovává paměť, rozum a další schopnosti a znalosti, které získáme na Zemi.

Proto (…) pokud bychom vyvinuli zařízení tak citlivé, aby bylo ovlivnitelné osobností v té podobě, v jaké přežívá ve svém dalším životě, pak takové zařízení, jakmile bude k dispozici, nutně musí něco zaznamenat.“

Může být ale takový přístroj skutečně sestrojen?

MŮJ MALÝ FRIDELI…

Poprvé přichází se záznamy neznámých hlasů na svém magnetofonu švédský malíř Friedrich Jurgenson (1903–1987), a to už v roce 1959. Údajně si nahrává zpěv ptáků, do kterého se mu přimíchají mrazivá sdělení neznámých lidí.

Když si doma svůj úlovek přehrává, slyší prý: „Friedrichu, je na tebe dohlíženo. Frideli, můj malý Frideli, slyšíš mě?“.

EVP se brzy stává celosvětovým fenoménem. Skutečně funguje? Vyzkoušet si ho můžete i vy. Stačí mít nahrávací zařízení – diktafon či například přehrávač mp3.

Na nějakém místě, kde by se hypoteticky mohly vyskytovat duše zemřelých, zapněte nahrávání a nejlépe ještě pusťte podkladový šum, z něhož se případné hlasy duchů zformují. Při nahrávání se ptejte na otázky, které vás zajímají.

Podle nadšenců pro tuto metodu se dají otisky duší zachytit nejen jako audio, ale také jako video. Žádná z těchto technik však prozatím nebyla vědecky prokázána!