24. září 1952: Z torontského letiště je ukradeno šest boxů plných zlatých cihel, které už se nikdy nenajdou.
Domů     Záhady historie
Tajemné monumenty v Baalbeku: Mezi kameny nepronikne ani jehla!
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 27.4.2022
1.7tis
Chrámový komplex Baalbek, foto Véronique Dauge / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 igo
161
SDÍLENÍ
1.7tis
ZOBRAZENÍ

V libanonských horách stojí chrámový komplex, který je jednou z největších kamenných hádanek historie. A to doslova. Obrovské kamenné kvádry, z nichž byl Baalbek postaven, obestírá řada nezodpovězených otázek.

Chrámový komplex Baalbek, foto Véronique Dauge / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 igo Největší kamenný kvádr v Baalbeku, foto Ralph Ellis / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Arabský rukopis přičítá stavbu Baalbeku obrům, foto Saadedine AL SAIDI / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Ve východním Libanonu se v nadmořské výšce 1170 metrů tyčí nad úrodným údolím Bikáa ruiny kdysi vznešeného chrámového komplexu. Samotné údolí je nepřetržitě obýváno už 9000 let. A zhruba před 5000 lety v horách nad ním začaly vznikat první monumentální chrámy, které v současnosti svou velikostí vzbouzí zájem a úžas archeologů z celého světa.

Původní svatyně tu zřejmě vybudovali Féničané a místo v názvu neslo jméno jednoho z hlavních bohů středního východu, Baala. Odsud také Baalbek. Později je oblast dobyta Římany, kteří Baalbek přejmenují na Heliopolis a začnou jej rozšiřovat.

Vzniká tak například Venušin chrám, Bakchův chrám, tedy svatyně boha Slunce. Nejzajímavější je ale Jupiterův chrám, který byl postaven na podezdívce z obřích kamenných kvádrů. Ty tu ležely už před příchodem Římanů. A právě u nich začínají nezodpovězené otázky…

NEPRONIKNE ANI JEHLA

Když mluvíme o záhadných kamenných stavbách, člověku se obvykle vybaví Stonehenge nebo egyptské pyramidy. V Baalbeku se ovšem nachází záhada mnohonásobně větší. Obrovské monolity, které se nacházejí kolem Jupiterova chrámu a pod ním, jsou ty největší lidskou rukou opracované kamenné bloky na světě.

Jsou až pětkrát větší než kameny ve Stonehenge a až 300krát těžší než kameny použité při stavbě pyramid. Navíc byly opracovány tak důkladně, že k sobě bez použití jakéhokoliv pojiva přiléhají s takovou přesností, že mezi ně nelze vsunout ani čepel nože, či dokonce ani jehlu!

Právě velikost kamenů nedá archeologům spát. Kdo je sem vůbec nanosil a jak?

Největší kamenný kvádr v Baalbeku, foto Ralph Ellis / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

NEJVĚTŠÍ NA SVĚTĚ

Nedaleko chrámu leží Jižní kámen, který je se svými rozměry 21,5 metru na délku, 4 metry na šířku a výškou 4,5 metru dlouho považován za největší kamenný blok na světě opracovaný lidskou rukou. V roce 2014 však byl u chrámu objeven ještě jiný monolit, který toto prvenství překonal.

Jen o něco menší bloky pak leží pod Jupiterovým chrámem. Obrovské kamenné kvádry pocházejí z lomu vzdáleného celý kilometr. Jak mohly být tak ohromné kusy hornin v dávných dobách vůbec přepravovány? K jejich přesunu bylo podle odborníků potřeba síly až 40 tisíc dělníků!

Na místě ovšem chybí jakékoliv stopy po cestách či rampách. Nic nenasvědčuje tomu, že by se tu odehrávala náročná stavební činnost, při níž by docházelo k pohybu tak velkých kamenů, či dokonce jejich zdvihání do až sedmimetrové výšky!

POSTAVILI JE OBŘI?

O původu obřích kamenných bloků se téměř nic neví. Není známo kdo, jak a proč vynaložil takové úsilí, aby je sem nanosil. K místu se ale pojí mnoho legend. Vyprávějí se hlavně pověsti o obrech i biblické příběhy.

Podle jednoho z nich stavbu v záchvatu šílenství vybudoval Kain, potomek prvních lidí na Zemi. „Pojmenoval ji po svém synu Enochovi a obydlel ji obry, na které byla za jejich nepravosti seslána potopa,“ tvrdí Estfan Doweihi, patriarcha z maronitské katolické církve v Libanonu.

Je překvapivé, že i starodávný arabský rukopis zmiňuje Baalbek jako dílo obrů, které nakonec smetla potopa. To vše ještě podporuje místní legenda, podle které se babylonská věž nestavěla v Babylonu, ale právě v Baalbeku! Mohou tyto pověsti stát na reálných základech?

Arabský rukopis přičítá stavbu Baalbeku obrům, foto Saadedine AL SAIDI / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Foto: Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 23.9.2022 1.4tis
Rok 1948 byl nervózní dobou nejen v našich zeměpisných šířkách, ale i ve Spojených státech. Rozbíhala se epocha studené války, a tak klidu nepřidalo, když se u přísně střežených laboratoří v Los Alamos objevily záhadné světelné úkazy. Přiletěli jimi na exkurzi sovětští špióni, nebo se pod prsty tamních vědců chtěli podívat jejich mimozemští kolegové? Podivná létající zelená […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 1.7tis
Hitlerovi inženýři za války vkládají veškeré úsilí do vývoje „wunderwaffe“, zázračné zbraně, která nemá obdoby. Jejich inovativní přístup dalece předčí svou dobu, díky čemuž prý zvládnou navrhnout a sestrojit dosud nevídané akustické zbraně. Jakkoliv zavrženíhodné činy nacistická třetí říše pod vedením diktátora Adolfa Hitlera (1889–1945) páchá, nelze jí upřít neskutečný bleskový technologický vývoj, který se […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 1.8tis
Hora, na které se údajně začaly psát dějiny českých zemí, je obklopena řadou pověstí a záhad. V okolí Řípu bývají často pozorovány podivné světelné jevy a piloti malých letadel při přeletu nad Řípem údajně zaznamenávají nevysvětlitelné poruchy přístrojů. Nad plochou krajinou Středočeské tabule vystupuje už z velké dálky viditelný 455 metrů vysoký kopec. Tím je […]
od Adriana Vojtíšková 23.9.2022 2.1tis
Obraz visí v anglickém paláci Hampton Court. Je na něm neznámá žena, která vypadá jako těhotná. Říká se, že jde možná o anglickou a irskou královnu Alžbětu I. Ta však oficiálně žádného potomka neměla…     Tajemný obraz, který visí na stěně londýnského sídla Hampton Court Palace, je možná klíčem k jedné z největších historických […]
od Mirek Brát 22.9.2022 2.4tis
Homérské hrdinské eposy Illias a a Odysseia byly nejprve chápány jako výplody čiré fantazie a umělecké invence. Pak ale se svazkem Illiady podpaží začal svoje vykopávky Heinrich Schliemann a pohled na tento epos se začal měnit. Jak je to však s Odysseiou? Žil někdy ithacký král jménem Odysseus, o jehož dobrodružství epos vypráví? Odysseia je […]