26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Záhady historie
Tajemné monumenty v Baalbeku: Mezi kameny nepronikne ani jehla!
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 27.4.2022
1.7tis
Chrámový komplex Baalbek, foto Véronique Dauge / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 igo
161
SDÍLENÍ
1.7tis
ZOBRAZENÍ

V libanonských horách stojí chrámový komplex, který je jednou z největších kamenných hádanek historie. A to doslova. Obrovské kamenné kvádry, z nichž byl Baalbek postaven, obestírá řada nezodpovězených otázek.

Chrámový komplex Baalbek, foto Véronique Dauge / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 igo Největší kamenný kvádr v Baalbeku, foto Ralph Ellis / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Arabský rukopis přičítá stavbu Baalbeku obrům, foto Saadedine AL SAIDI / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Ve východním Libanonu se v nadmořské výšce 1170 metrů tyčí nad úrodným údolím Bikáa ruiny kdysi vznešeného chrámového komplexu. Samotné údolí je nepřetržitě obýváno už 9000 let. A zhruba před 5000 lety v horách nad ním začaly vznikat první monumentální chrámy, které v současnosti svou velikostí vzbouzí zájem a úžas archeologů z celého světa.

Původní svatyně tu zřejmě vybudovali Féničané a místo v názvu neslo jméno jednoho z hlavních bohů středního východu, Baala. Odsud také Baalbek. Později je oblast dobyta Římany, kteří Baalbek přejmenují na Heliopolis a začnou jej rozšiřovat.

Vzniká tak například Venušin chrám, Bakchův chrám, tedy svatyně boha Slunce. Nejzajímavější je ale Jupiterův chrám, který byl postaven na podezdívce z obřích kamenných kvádrů. Ty tu ležely už před příchodem Římanů. A právě u nich začínají nezodpovězené otázky…

NEPRONIKNE ANI JEHLA

Když mluvíme o záhadných kamenných stavbách, člověku se obvykle vybaví Stonehenge nebo egyptské pyramidy. V Baalbeku se ovšem nachází záhada mnohonásobně větší. Obrovské monolity, které se nacházejí kolem Jupiterova chrámu a pod ním, jsou ty největší lidskou rukou opracované kamenné bloky na světě.

Jsou až pětkrát větší než kameny ve Stonehenge a až 300krát těžší než kameny použité při stavbě pyramid. Navíc byly opracovány tak důkladně, že k sobě bez použití jakéhokoliv pojiva přiléhají s takovou přesností, že mezi ně nelze vsunout ani čepel nože, či dokonce ani jehlu!

Právě velikost kamenů nedá archeologům spát. Kdo je sem vůbec nanosil a jak?

Největší kamenný kvádr v Baalbeku, foto Ralph Ellis / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

NEJVĚTŠÍ NA SVĚTĚ

Nedaleko chrámu leží Jižní kámen, který je se svými rozměry 21,5 metru na délku, 4 metry na šířku a výškou 4,5 metru dlouho považován za největší kamenný blok na světě opracovaný lidskou rukou. V roce 2014 však byl u chrámu objeven ještě jiný monolit, který toto prvenství překonal.

Jen o něco menší bloky pak leží pod Jupiterovým chrámem. Obrovské kamenné kvádry pocházejí z lomu vzdáleného celý kilometr. Jak mohly být tak ohromné kusy hornin v dávných dobách vůbec přepravovány? K jejich přesunu bylo podle odborníků potřeba síly až 40 tisíc dělníků!

Na místě ovšem chybí jakékoliv stopy po cestách či rampách. Nic nenasvědčuje tomu, že by se tu odehrávala náročná stavební činnost, při níž by docházelo k pohybu tak velkých kamenů, či dokonce jejich zdvihání do až sedmimetrové výšky!

POSTAVILI JE OBŘI?

O původu obřích kamenných bloků se téměř nic neví. Není známo kdo, jak a proč vynaložil takové úsilí, aby je sem nanosil. K místu se ale pojí mnoho legend. Vyprávějí se hlavně pověsti o obrech i biblické příběhy.

Podle jednoho z nich stavbu v záchvatu šílenství vybudoval Kain, potomek prvních lidí na Zemi. „Pojmenoval ji po svém synu Enochovi a obydlel ji obry, na které byla za jejich nepravosti seslána potopa,“ tvrdí Estfan Doweihi, patriarcha z maronitské katolické církve v Libanonu.

Je překvapivé, že i starodávný arabský rukopis zmiňuje Baalbek jako dílo obrů, které nakonec smetla potopa. To vše ještě podporuje místní legenda, podle které se babylonská věž nestavěla v Babylonu, ale právě v Baalbeku! Mohou tyto pověsti stát na reálných základech?

Arabský rukopis přičítá stavbu Baalbeku obrům, foto Saadedine AL SAIDI / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Foto: Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 1.3tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.7tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.3tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.2tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.5tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]