Dlouhodobě se o něj zajímají nejrůznější lovci záhad, senzibilové i novináři. Odehrála se tam řada tajemných událostí a mnozí lidé ho považují za nejzáhadnější místo v České republice.
Systém podzemních chodeb pod Jihlavou už vyděsil či alespoň překvapil nejednoho člověka. Co všechno se tam nachází a proč jeho tajemství stále nikdo nerozluštil?
Je noc z 23. na 24. června, která se nazývá také Svatojánská. V tento magický čas, kdy naši pohanští předci slavili letní slunovrat, vstupuje do studených katakomb známý český reportér Stanislav Motl (*1952).
Je přesvědčen, že v podzemí může natočit skvělou reportáž, ve které ukáže, o jak tajemné místo jde. Jenže to, co se stane v dalších hodinách, předčí veškerá jeho očekávání. „Najednou, nějaká neznámá síla mě přimrazí k zemi. Nejsem schopen udělat jediný krok.
Proboha to přece není možné… No je to stín! A ten stín se hejbe!“ píše později ve své knize Strážce brány s tím, že skutečně spatřil a dokonce natočil stín vysoké postavy v dlouhé kápi a s podivně hranatou hlavou.
Sám Motl ve spolupráci s dalšími badateli svou zkušenost i záběry kamery, kterou měl s sebou, dlouho analyzoval. Skutečně tehdy v roce 1997 spatřil v jihlavském podzemí ducha?

Proč vzniklo?
Druhý nejrozsáhlejší kompaktní podzemní systém v České republice a jeden z nejtajemnějších nejen u nás, ale v celé Evropě a možná i na světě.
Právě takovými tituly se s délkou 25 kilometrů mohou pyšnit známé jihlavské katakomby, které se nachází prakticky pod celým městem včetně většiny historických památek.
Podle historiků vzniklo podzemí postupným rozšiřováním a prohlubováním sklepů ze 13. století, přesný důvod je ale sám o sobě záhadou. Původní předpoklad, že vznikly kvůli těžbě stříbra, se totiž nikdy zcela nepotvrdil a ve hře jsou tak i další možnosti:
Například, že mělo podzemí nějaké vojenské využití nebo že vzniklo prostě jen kvůli skladování potravin a nejrůznějšího materiálu. Tak či tak později podzemí rozšířili a využívali horníci k těžbě stříbra. Kdy se začalo hovořit o tom, že se tam odehrávají paranormální události?

Tajemná svítivka
Jednou z největších záhad je štola se zeleně zářící zdí.
Tato chodba „svítivka“ je poprvé objevena amatérskými speleology ze spolku Černé slunce katakomb v roce 1978 a později se o ni zajímá i známý český záhadolog Ivan Mackerle (1942–2013), který zkoumá, zda je zelená záře na stěně nějakým fyzikálním úkazem, či zda nejde třeba jen o optický klam.
„Světlo vychází pouze z bílého povlaku jakési měkké hmoty, pokrývající stěny chodby v délce asi šesti metrů. Zjistil jsem, že tato látka nesvětélkuje trvale, jak se dosud tvrdilo, ale pouze po předchozím ozáření světlem,“ uvádí Mackerle.
Podle něj analýza vzorku ukázala, že jde o zvláštní světélkující nátěr, který používali nacisté pro označování objektů. Proč s ní ale natřeli šestimetrový úsek podzemní chodby?
Je možné, že právě za touto stěnou nebo v její blízkosti našli něco důležitého, co bylo potřeba označit pro ty, kteří přijdou po nich?