Čtyři velikáni světa hudby propadnou životem záhadnému fenoménu, který si získá příhodné jméno: Prokletí deváté symfonie.

První obětí dámy s kosou se stane Ludwig van Beethoven (1770–1827). Talentovaný hudebník, který již v 17 letech ohromí svým talentem Vídeň, skládá jako o život.

Ludwig van Beethoven

Jeho Symfonie č. 5 známá coby Osudová se stane legendou. Brzy přijde na řadu i symfonie s číslem devět. Do její čtvrté věty zařadí jako vůbec první skladatel sborový zpěv. Více revolucí na hudebním poli ale již nestihne.

Beethovenova diagnóza by zněla tinnitus, lidově ušní šelest. Ten způsobuje i nespavost a deprese. Roku 1816 kvůli němu mistr ohluchne úplně.

Komponuje však dál. Zdá se, že zvládne dokončit desátou symfonii. Jenže to je omyl. 26. března 1827 umírá po náročné operaci břicha. Skutečný důvod jeho úmrtí je ale dodnes záhadou.

Teorie nahrávají syfilidě, ale i infekci tlustého střeva či cirhóze jater. Ve hře je i otrava olovem.

Anton Bruckner

Druhým v řadě, který svou kariéru zakončí u deváté symfonie, bude rakouský skladatel a varhaník Anton Bruckner (1824–1896).

Pravověrný katolík a zároveň věčný lovec mladých sukní musí ke konci života snést trpkou uměleckou kritiku. Nemá sílu se jí postavit. Umírá z přirozených příčin, s devátou symfonií rozepsanou na stole.

Na Brucknerově úmrtí nic záhadného není – snad jen to, že i on má v konci svého života vepsanou devítku. Je to jen náhoda?

Antonín Dvořák

Do třetice všeho záhadného je tu český velikán Antonín Dvořák (1841–1904).

Roku 1884 diriguje jedno z nejslavnějších děl – svou vokálně-instrumentální Stabat Mater v Londýně. Při jejím komponování pláče – vyjádří v ní totiž svůj žal ze smrti jedné z dcer. Pro něj si však zubatá přijde až mnohem později.

Dvořák umírá po čtyřech týdnech strávených na lůžku. Srdce mu vypoví službu. Je poledne 1. května 1904. Po hudebním géniovi nám zůstane také jeho poslední symfonie. Opět s číslem devět – Novosvětská.

To si již podivné shody ohledně deváté symfonie všímají i lidé. Hovoří se o jakémsi prokletí, ale nikdo netuší nic konkrétního.

Gustav Mahler

Tyto zvěsti zaslechne i rodák z Vysočiny, skladatel a dirigent Gustav Mahler (1860–1911).

Je zarytým vegetariánem se zájmem o duchovní vědy. Prokletí proto nebere na lehkou váhu. „Devátou jsem neměl nikdy napsat,“ lituje. Jenže už je pozdě.

Mahler se rozhodne osudu postavit. Svou devátou překoná jednoduše tak, že se pustí s vervou do komponování desáté!

Tajemné prokletí si ho ale nakonec najde. Desátou symfonii nedokončí. Během newyorského koncertu v roce 1911 se cítí zle. Lékaři diagnostikují infekci na srdci. Nic s ní ale nedokážou udělat. Mahler umírá na otravu krve.