Vrch Křemešník nedaleko Pelhřimova se tyčí v nadmořské výšce 765 metrů. Může se zdát, že historie tohoto místa se začíná psát až prvními písemnými zmínkami v souvislosti s těžbou stříbra, avšak archeologické nálezy zde dokládají osídlení již z doby kamenné.
Místní pověsti
V okolí této hory najdeme i mnoho zajímavých pověstí, například o začarovaném koni, jenž mluvil lidskou řečí, nebo o hejkadlech (hýkadlech) a dalších strašidlech, číhajících v okolních lesích.
S těžbou pak téměř jistě souvisí pověst, že právě někde tady lze najít studnu tak hlubokou, že vede až do pekla…
Zázračná záchrana
Roku 1555 byla na Křemešníku postavena dřevěná kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici. Ta se stala oblíbeným poutním místem a později zde byla z prostředků města Pelhřimova postavena kaple zděná.
O založení původní kaple se dochovala pověst, která vypráví, že se pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský při procházce po okolních lesích náhle propadl do štoly. Nemohl se dostat ven, a tak se modlil.
V modlitbě slíbil, že pokud přežije, postaví na Křemešníku kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici. Následujícího dne se mu skutečně podařilo dostat na povrch. Při návratu domů navíc již z dálky viděl celý Pelhřimov v plamenech.
Jeho dům však zůstal neponičen a jediný řádění ohně jako zázrakem přežil. Proto hned dvakrát vděčný měšťan splnil slib a postavil na Křemešníku dřevěnou kapli.
Ostatky poustevníka
K dalšímu rozšíření stavby došlo v 18. století. V rozmezí let 1710-1720 byl vybudován poutní kostel Nejsvětější Trojice a v roce 1750 dokončen do dnešní barokní podoby. Vznikly zde rovněž také i dvě kaple, kaple Korunovace Panny Marie a kaple Mrtvých.
V té najdeme i náhrobek poustevníka Jiřího Mrňávka, jenž zde zemřel v roce 1676. Jeho ostatky byly nalezeny v roce 1933 pod sochou anděla u bočního vchodu do kostela. Za zaskleným výklenkem si je zde můžeme i prohlédnout.
Zrádný rychtář
O tomto poustevníkovi se dochovala pověst z doby třicetileté války, kdy do kraje přitáhly pluky Švédů, které zde drancovaly. Pomáhat jim měl právě bývalý rychtář Pelhřimova Jiří Mrňávek.
Když byli sami Švédové přepadeni císařským vojskem, obvinili Mrňávka ze zrady a chtěli ho popravit. Ten však stihl uprchnout a po čase se stal vůdcem loupežnické bandy.
Napravený hříšník
Jednou, když jeho tlupa přepadla vozy s obilím, posádka vozu se nedala a nejednoho z lupičů zranila. Rovněž i Mrňávek utržil mnoho ran. V noci dorazil ke studánce, ve které se omyl – a usnul. Zdál se mu děsivý sen, že za svůj život nic dobrého nevykonal.
Když se vzbudil, došel na vrchol Křemešník. Tam spatřil dělníky, opravující kostel. S pláčem jim vyprávěl svůj příběh a přemluvil je, aby si mohl u kostela zřídit poustevnu. Dlouho se však o ní vůbec nevědělo.
Až roku 1925 se zřítil mohutný buk a odkryl tak vchod do poustevny. Je to jen náhoda, nebo další zázrak tohoto místa?
Zájem nacistů
Najdeme zde rovněž studánky s údajně léčivou vodou. I proto sem vždy proudilo poměrně velké množství poutníků. Během druhé světové války zde sídlil oddíl SS, prý aby znemožnil věřícím navštěvovat toto údajně zázračné místo.
Nechtěli však nakonec nacisté využít místa se silnou pozitivní energií pro své vlastní účely? Vždy se totiž velice zajímali o mystiku a okupovali především oblasti, které obestíralo mnoho neobjasněných záhad a tajemství…
