Kluzáky jsou bezmotorová letadla těžší než vzduch, která jsou opatřena pevnými nosnými plochami. Jeden takový kluzák si měl již v 11. století sestrojit zvídavý a odvážný mnich. Jmenoval se Eilmer z Malmesbury. Proč se tak rozhodl? Je tento příběh pravdivý, nebo se jedná pouze o legendu?

S kluzáky lidé údajně experimentovali již dávno v minulosti. Podle čínských zdrojů se pokusy o sestrojení kluzáku odehrály již v pátém století před naším letopočtem. V patnáctém století se bezmotorovým letem zaobíraly i návrhy geniálního Leonarda da Vinciho.

Datování podle komety

Eilmer z Malmesbury byl anglický benediktinský mnich. O jeho životě toho víme jen málo, protože jedinou zmínku o něm najdeme v díle středověkého historika Williama z Malmesbury. Patrně rozhodlo to, že Eilmer i William spojili životy se stejným opatstvím.

Vědci se pokusili zpřesnit Eilmerova biografická data prostřednictvím Halleyovy komety. Podle Williamova spisu měl totiž Eilmer spatřit legendární létavici v roce 1066.

Vyšlo jim, že mnich se patrně pokusil o klouzavý let někdy v prvních desetiletích 11. století. Ačkoli je informací málo a o letu neexistují žádné přímé důkazy, odborníci se shodují na tom, že jde o pravdivý příběh.

Zdá se i pravděpodobné, že Eilmer chtěl napodobit let starověkých „aviatiků“ Daidala a Ikara. Dodejme, že dopadl lépe než Ikaros… Přežil!

Hledání únikové cesty?

Když se odvážný mnich vrhl z  věže opatství do volného prostoru, opravdu prý letěl, a to celých dvě stě metrů. Přistání ovšem skončilo těžkým zraněním s doživotními následky.

Eilmer sám označil za příčinu pádu „“neexistenci ocasních ploch“, řečeno moderní terminologií.

Byla však jediným důvodem pokusu o klouzavý let inspirace antickou legendou? Podle jedné teorie byl Eilmerův pokus motivován ryze prakticky. Pokoušel se prý totiž vymyslet způsob útěku z opatství, pokud by na církevní areál zaútočili nepřátelé. Bylo tomu tak? Kdoví…